proti věčnosti. A nadto neví, by mohl živ býti netoliko do roka, ale za jednu hodinu. A však věda to každý člověk, nikdyž nepřestane pracovati ve dne i v noci o zemských věcech, a vždy přikládá hřích k hříchu, a nepomní na to, že když umře, všeho toho bude zbaven, což nachoval, a náh se do země vrátí. Protož každý z nás učiň, jako tento král učinil: ač Pán Buoh komu z nás zlatého jablka popřeje, to jest zboží tohoto světa, posílaj před sebú, dávaje almužny podlé rady Jezukristovy: „Čiňte sobě přátely ze zlého zboží, abyšte, když by neměli, přijali vás do věčných příbytkóv.“ Nebo jakožto voda přihašuje oheň, takéž almužna stojí proti hříchuom. A blahoslavení milosrdní, nebo ti milosrdenství dojdú, to jest v nebeském království.
Bieše některaké město podlé moře, jenž ot hovad jedovatých mnoho přékazy mějíše. Mezi jinými hovady bíše drak velmi ukrutný, jenž na každý den do města přišel, a ti jistí měštěné na každý den jedno zvíře a neb dobytče musili jemu dáti k jeho snědku. A mezi tím radili se v té tesknosti, kterak by mohli své město od jedovatých hovad a zvláště od toho draka vysvoboditi, až tak dlúho, že naposledy přišel k nim jeden z dalekých vlastí a dal jim takú radu, aby lapíce lva, na vysokém dřevě jej pověsili. Protož když [by]text doplněný editorem[64]doplněno podle rkp. GestaU jej uzřela ta jistá hovada jedovatá a zvláště drak, ihned by se pryč brali odtud a víc by se zase nenavrátili. Uslyševše tu radu měštěné, náhodú lva popadli a mrtvého přibivše hřebíky k vysokému dřevu, nahoru vysoko zvedli, tak že po všem městě mohl dobře viděti. Tak drak, přišed do města, uzřev lva pověšeného, ihned se bral z města a víc se tam nepostál, a jiná hovada jedovatá za ním. A tak město bylo svobodné.
Najmilejší! Toto město jest tento svět, jenž mnoho let od ďábluov mnoho zlého trpěl pro hřích Adamóv, otce našeho. A drak, to jest ďábel, netoliko jedno zvíře, to jest jednu duši, ale všecky duše před božím umučením do pekla s sebú bral, dokudž lev z pokolení Juda, to jest Kristus, na kříži nebyl pověšen. A jakž brzo byl pověšen a umřel, ihned ďábel moci neměl nad dobrými až do dnešního dne.
O jednom pacholku
Bíše některaký rytíř veliký zběh; a ten mějíše pacholka věrného.
