ale i tisíc a ještě více.“
Najmilejší! Tento král móž řečen býti každý dobrý křesťan, jenž má kralovati nad svými smysly. Trubači sú smrt tělesná a súdný den. Ti na každý den mají trúbiti nám přede dveřmi srdce našeho, jako sú trúbili svatému Jeronymovi, jako sám praví: „Jím li, pím li, nebo co koli jiného činím, zdá mi se, že vždy v uších mých zní trúba ta, to jest hlas anjelský, když křiknú: Vstaňte, mrtví, k súdu poďte!“ Také máme se obléci v černé rúcho, to jest složíce všecky chlipnosti tělesné i rozkoši tohoto světa, mysliti máme na smrt, že vždy umřéti máme, ale nevíme kdy, ráno li, večer li, dnes li, čili zajtra. Nebo nic není jistčího smrti a nic nejistčího nežli hodina smrti, najvíce proto, neb nevíme, hodni li sme milosti boží čili nenávisti boží. Také máš pomnieti a mieti čtyři katy na paměti, to jest pekelnú horkost, studenost a červ věčný, a najvíc máš se lekati strachu ďábelského a prositi milého Boha s Davidem, aby tě ráčil jeho zbaviti, řka: „Hospodine, od strachu nepřítele vydři duši mú.“ Protož bratr tvój, to jest tělesnost tvá, bude li tebe tázati, proč si tak smuten na duši, všecky tyto hruozy jemu před očima postav, a tak bezpečně na smrt i na súd puojdeš a potom věčného života dojdeš.
O slepém
Quintillus když kralováše, byl za zákon ustavil, aby každý slepý po všem jeho království sto šelinkóv měl a na to se živil. Stalo se, že tří nebo dobře čtyři tovařiší přišli do jednoho města k jednomu hospodáři a tu veliké peníze utratili, a nadto ještě velmi se zdlužili. A když neměli čím platiti, hospodář ten jistý zjímav je, vsázel je u vězení a přisáhl, že odtud nevyndú, jeliž najmenší dluh zaplatí. Tedy jeden z nich vece a dal jim radu, aby losy metali, kterémuž by z nich oči vyvrhli, aby ten šel k králi a prosil, aby jemu těch sto šilinkóv dáno bylo podlé vyrčení králova. A když losy metali, dostalo se na toho, jenž radu bíše vydal. A ihned tovařiší jeho nic nepomeškavše oči jemu vyvrhli. Potom veden byl k královu dvoru. A když tam přišel, jal se tlúci. Zatím přišed vrátný, pilně naň vzhlédl, jemu vece: „Milý, zle královu zákonu rozumíš. Zákon králóv ustaven jest pro slepé od přirození nebo z nemoci a nebo také pro starost nebo [z]text doplněný editorem[63]doplněno podle rkp. GestaB, GestaU kterakéhož koli přepuštění božího. Ale ty nedávno měl si krásné čisté oči, ale v krčmě s’ je propil.
