dovoditi, což očima vidíme a ušima slyšíme, všudy toho pohříchu dosti. Třetí přítel, proňžto něco málo nebo nic činíme, jest Syn Kristus; ten v naší núzi, to jest na smrti, ukáže se jakožto věrný přítel, ač budem želeti, co sme kdy proti němu zavinili, a vděčni budem jeho ohavné smrti, kterúž jest pro nás pro hříšné trpěl, aby nás zbavil věčné smrti a dal nám věčný život. Amen.
O odpraveném
Některaký král byl ustavil za zákon, že když by ktož koli měl zahuben býti nebo odpraven, aby dva trubače z samého jitra před jeho dveřmi trúbila, a ten, ješto měl odpraven býti, měl by oblečen býti v černé rúcho. Stalo se, že ten jistý král učinil veliké hody, kázal, aby chudý, bohatý zván byl na ty jisté hody. A když všickni syti byli, podlé obyčeje přišli hudci, pištci i herci s rozličnými stroji a tu své mistrovstvo ukazujíce. To vidúce i slyšíce všickni kvašené, velikú radost mějíchu. A když se tak radováchu, král sedíše, svěsiv hlavu, nic nejeda a častokrát mezi krměmi tak sedě plakáše. Uzřevše to knížata i jiní kvašené, zamútili sú se velmě, a zavolavše k sobě bratra králova, jenž před stoly chodíše, hostí pobízeje, řekli k němu: „Milý, co jest to, že náš milý pan král, velmi nás ctil, ale sám smuten jest a nevíme, proč jest to. Prosíme tebe, zvěz na Jeho Milosti, proč jest smuten. Bylo li by, že by kto z nás Jeho Milosti něco nelibého učinil, hotovi sme všickni i každý z nás Jeho Milosti odbyti podlé jeho vóle.“
Uslyšav tu řeč bratr králóv, přišed k králi i jal se jeho tázati, proč by tak velmě v takém kvasu smuten byl. Vece jemu král: „Milý bratře, až Buoh dá, zajtra v prvú hodinu dámť odpověd tobě.“
Tedy nazajtří král, když dnělo, poslal dva trubače a řekl jim: „Přikazuji vám pod milostí, abyšte ihned šli před dveře bratra mého a trúbili.“ Oni odšedše, jali se trúbiti, tak jakž jim král přikázal. Uslyševše dvořené královy trubače, ihned šedše tam, bratra králova ihned v černé rúcho oblekli a před krále přivedli, postavivše okolo něho čtyři muže oděné s nahými mečmi, jednoho na pravici, druhého na levici, třetího napřed a čtvrtého nazad.
A když se to stalo, vece k němu král: „Bratře, buď vesel!“ Odpovědě bratr: „Ó milý pane, kterak mohu vesel býti, maje tolikú hrózu okolo sebe se všech strán?“ Vece k němu král: „Ty se bojíš čtyř mečóv, a nemóžeš vesel býti. A mně si za zlé měl, že sem já smuten byl, maje okolo sebe netoliko čtyři,
