jest Duch svatý, kteréhož s’ na křstu vzel. Nebo kterak dlúho Duch svatý s tebú přebývá, bezpečně móžeš do života věčného dojíti. Ale pták, kterýž jest nepřítel, jest diábel, kterýž po vše časy myslí naprzniti hnízdo, srdce, skrze zlá myšlení mysli a účinku. Tedy pták, totižto Duch svatý, zevnitř hnízda, srdce tvého, vyletí. Což jest pak učiniti? Zajisté pokropiti hniezda, srdce tvého, krví beránkovú, totižto aby vždy umučení boží i svatý kříž měl na paměti. A tak potom nikdy diábel nebude moci přijíti k tobě. A tak přijdeš do života věčného, do kteréhož on nás dovede.
Některaký chudý byl v jednéj vsi, kterýž chodil rozličné dni po dříví do jednoho lesa velikého. A tak se stalo, že všel u velikú húšť toho lesu a upadl v jednu hlubokú jámu a širokú, z kteréž nikoli nemohl vyjíti. A v té jámě při jedné straně byl jest hrozný had a z boku strany druhé byli sú mnozí hadové. A na každý den hadové sešli sú se v jednu jámu k jednomu kameni, kterýž jest byl uprostřed té jámy. A tak jeden po druhém kámen lízali sú. Tedy sú ven vyšli pořád. Potom had lízáše kámen, a tak přes celý den odpočíval jest. Chudý, když to viděl, myslil jest a řka: „Já jísti ani píti nemám co, a tak umru.
