a řekl: „Do lože svého jdi a potom pomni se polepšiti!“ Ona po máteř svú poslala. A když uslyšela, radovala se jest a přišla ke dceři. A dcera, když uzřela máteř, řekla jest: „Ó matko milá, jednak sem umřela.“ Tedy řekla mátě její: „Řekla sem tobě, že staří sú ukrutni. Nikdy potom nechtěj milovati kněze.“ A ona odpovie: „Potom nižádného nebudu milovati, jedno pána mého.“
Tuto znamenaj o rozličných věcech a o některých chytrostech etc.cizojazyčný text
Octavianus v Římě kraloval bohatý velmi, a však skúpý, kterýž zlata nade všecko jiné žádáše. V ten čas bíše v městě římském mistr Virgilius, dokonalý v umění čáruov. Měštěné sú jeho otázali, aby něco složil, kterak by ot nepřátel vystřeženi býti mohli. Ten mistr chytrostí svú věži ustavil na výsosti a okolo ní tolik obrazuov učinil, kolikož jest bylo mudrcóv na světě. A v prostředku učinil obraz, kterýž jablko zlaté v ruce držíše. Každý obraz tvář svú [k]text doplněný editorem krajině jemu dané obracováše. A když kolivěk která krajina proti městu římskému protiviti se chtěla, tedy obraz krajině té daný v zvon zvonil i všecky jiní. Římené to slyšíce, všichni sú se připravili a s velikým lidem
