přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli ot neduhóv jich. A kteří se trápiechu ot neduhóv nečistých, býváchu uzdraveni. L6,19 A vešken zástup hledáše se ho dotknúti, neb moc vycházieše ot něho i uzdravováše všecky.

L6,20 A on pozdvih očí svých na učedlníky své, pravieše: „Blažení chudí, neb vaše jest králevstvie nebeské. L6,21 Blažení, jenž nynie pláčete, neb se budete smieti. Blažení, jenž nynie lačnějí, neb oni budú nasyceni. L6,22 Blažení budete, když vás nenáviděti budú lidé a když vás odlúčie i ohyzdie i vyvrhú jméno vaše jakožto zlé pro syna člověka. L6,23 Radujte se v ten den a veselte se, neb aj, otplata vaše mnohá jest v nebesiech. Neb takež sú činili prorokóm otcové jich. L6,24 [Ale však běda vám bohatcóm, jenž máte utěšenie své.]text doplněný editorem[158]Ale však běda vám bohatcóm, jenž máte utěšenie své] Verumtamen vae vobis divitibus, quia habetis consolationem vestram lat. L6,25 Ale však běda vám, jenž ste nasyceni, neb budete lačni. Běda vám, ješto se nynie smějete, neb budete kvieliti a plakati. L6,26 Běda vám, když budú dobrořečiti vám všickni lidé, neb podlé toho všeho činili sú prorokóm otcové jich.“

L6,27 „Ale vám pravi, jenž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, jenž vás nenávidie. L6,28 Dobrořečte těm, ješto vám zlořečie, modlte se za ty, ješto vás hanějí. L6,29 A kto tě udeří v líce, vydaj jemu i druhé. A kto vezme ot tebe oděv, také jemu nebraň i sukně. L6,30 A všelikému, jenž tebe prosí, daj a toho, jenž tvé béře, neupomínaj. L6,31 A jakož chcete, by vám činili lidé, i vy čiňte jim takež. L6,32 A milujete li ty, kteříž vás milují, která vám jest milost? [Neb hřiešníci milujícé sě milují.]text doplněný editorem[167]Neb hřiešníci milujícé sě milují] nam et peccatores diligentes se diligunt lat. L6,33 [A pakli budete dobřě činiti těm, kteří vám dobřě činie, která vám jest milost?]text doplněný editorem[168]A pakli budete dobřě činiti těm, kteří vám dobřě činie, která vám jest milost] Et si benefeceritis his qui vobis benefaciunt, quae vobis est gratia lat. Zajisté i hřiešníci to činie. L6,34 Pakli budete pojíčeti těm, od kterých se nadějete vzieti, která milost jest vám? Však i hřiešníci hřiešníkóm pojíčejí, aby zasě rovné [věci]text doplněný editorem vzeli. L6,35 Ale vy milujte nepřátely své a dobře čiňte jim a [pójčejte]text doplněný editorem, ničehož se zase nenadějíce, [a]text doplněný editorem bude otplata vaše hojná [a budete]text doplněný editorem[176]hojná <a budete>] hoy<…> rkp., poškozeno vytržením části listu synové Najvyššieho, [neboť on]text doplněný editorem jest dobrotivý nad nevděčnými i nad zlými. L6,36 Protož buďte milosrdní, jakož i otec váš [milosrdný]text doplněný editorem jest.“

L6,37 Neroďte súditi, aby [nebyli]text doplněný editorem súzeni. Neroďte odsuzovati a nebudete odsúzeni. Otpúštějte a bude vám otpuštěno. L6,38 Dávajte a bude vám dáno, mieru dobrú [a]text doplněný editorem[187]a] et lat. tlačenú a naplněnú a osutú dadie v lóno vaše. Neb túž měrú, kterúž měřiti budete, bude vám otměřeno.“ L6,39 A povědě jim [i]text doplněný editorem[189]i] et lat. podobenstvie: „I zdali móž slepý slepého vésti? Však oba v jámu padneta. L6,40 Nenie učedlník nad mistra, ale dokonalý každý bude, ač bude jako mistr jeho. L6,41 I co vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, které jest v tvém ocě, neznamenáš? L6,42 I kterak budeš moci řéci bratru svému: Bratře, nechť vyvrhu mrvu z oka tvého, a ty v ocě svém břevna neznamenáš? Pokrytče, vyvrz najprvé břevno z oka tvého a tehdy prozříš, aby vyvedl mrvu z oka bratra svého. L6,43 Neb nenie dřevo dobré, jenž činí ovoce zlé, ani dřevo zlé činí ovoce dobrého. L6,44 Neb všeliké dřevo z svého ovoce bývá poznáno. Neb ani na trní češí fíkóv, ani s chrastiny sbierají víněnky. L6,45 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce [svého]text doplněný editorem[192]svého] sui lat. vynosí dobré věci a zlý člověk ze zlého pokladu vynosí zlé věci. Neb z hojnosti srdce usta mluvie. L6,46 I co nazýváte mě: Pane, pane, a nečiníte, co pravi?“

L6,47 „Každý, ktož příde ke mně a slyší řeči mé i činí je, ukáži vám, komu podoben jest. L6,48 Podoben jest k člověku stavějíciemu dóm, jenž kopal jest hluboko a položil základ na skále. A když se jest stal povodeň, přiřítila jest se řeka k tomu domu, a nehnula jím, neb bieše založen na pevné skále. L6,49 Ale ktož slyší, a nečiní, podoben jest člověku stavějíciemu dóm svój na zemi bez základu, naňžto když se jest přiřítila řeka, inhed jest padl. I stalo se jest obořenie toho domu veliké.“

Sedmá

L7,1 A když naplni všecka slova svá v uši lidu, vjide do Kafarnaum. L7,2 Tehdy centurionóv sluha, zle se maje, mřieše, jenž jemu bieše vzácný. L7,3 A když uslyše o Ježíšovi, posla k němu starší z Židóv, prose jeho, aby přišel a uzdravil sluhu jeho. L7,4 A oni, když přijidechu k Ježíšovi, prosiechu jeho pilně řkúce jemu, že jest hoden, by jemu to dal, L7,5 neboť miluje národ náš a on nám školu ustavil. L7,6 Tehdy Ježíš jide s nimi,