když se křtieše vešken lid a když by pokřtěn Ježíš a modléše se, otevřěno jest nebe L3,22 a sstúpi duch svatý v tělesné tváři jako holubice na něho a hlas s nebe stal se jest: „Ty si syn mój milý, v tobě mi se jest slíbilo.“ L3,23 A on Ježíš bieše počínaje býti ve třidceti letech, jakož bieše domněn syn Jozef, jenž jest byl Heli, jenž jest byl Mathat, L3,24 jenž jest byl Levi, jenž jest byl Melchi, jenž jest byl Jamne, jenž jest byl Jozef, L3,25 jenž jest byl Mathatie, jenž jest byl Amos, jenž jest byl Naum, jenž jest byl Esli, jenž jest byl Nagge, L3,26 jenž jest byl Maach, jenž jest byl Mathatie, jenž jest byl Semei, jenž jest byl Jozef, jenž jest byl Joiada, L3,27 jenž jest byl Johanna, jenž jest byl Resa, jenž jest byl Zorobabelóv, jenž jest byl Salatielóv, jenž jest byl Nerei, L3,28 jenž jest byl Melchi, jenž jest byl Addi, jenž jest byl Chozan, jenž jest byl Helmedanóv, jenž jest byl Her, L3,29 jenž jest byl Ježíšóv, jenž jest byl Elizeóv, jenž jest byl Joram, jenž jest byl Matanatóv, jenž jest byl Levi, L3,30 jenž jest byl Simeonóv, jenž jest byl Judóv, jenž jest byl Jozefóv, jenž jest byl Jonášóv, jenž jest byl Eliachimóv, L3,31 jenž jest byl Melcha, jenž jest byl Memia, jenž jest byl Matiášóv, jenž jest byl Matanóv, jenž jest byl Davidóv, L3,32 jenž jest byl Jesse, jenž jest byl Obetóv, jenž jest byl Boozóv, jenž jest byl Šalomúnóv, jenž jest byl Naazonóv, L3,33 jenž jest Aminadabóv, jenž jest byl Aaranóv, jenž jest byl Ezromóv, jenž jest byl Faresóv, jenž jest byl Jude, L3,34 jenž jest byl Jakubóv, jenž jest byl Izákóv, jenž jest byl Abrahamóv, jenž jest byl Thare, jenž jest byl Nachoróv, L3,35 jenž jest byl Seruth, jenž jest byl Raganóv, jenž jest byl Farezóv, jenž jest byl Ebreóv, jenž jest byl Sale, L3,36 jenž jest byl Chainanóv, jenž jest byl Arfaxatóv, jenž jest byl Semeóv, jenž jest byl Noe, jenž jest byl Lamechóv, L3,37 jenž jest byl Mathuzalemóv, jenž jest byl Enochóv, jenž jest byl Jaredóv, jenž jest byl Malaelóv, jenž jest byl Tainaróv, L3,38 jenž jest byl Enosóv, jenž jest byl Seth, jenž jest byl Adamóv, jenž jest byl boží.

Kapitola čtvrtá

L4,1 A Ježíš pln jsa ducha svatého, otjide ot Jordána a bieše veden ot ducha na púšť L4,2 za čtyřidceti dní [i]text doplněný editorem[94]i] et lat. bieše pokušován ot diábla. A nic jest nejedl v těch dnech, a když se ti dnové skonachu, zlačněl jest. L4,3 I vece jemu diábel: „Jsi li syn boží, řci kameni tomuto, ať jest chlebem.“ L4,4 I otpovědě k němu Ježíš: „Psáno jest, že ne samým chlebem živ jest člověk, ale všelikým slovem božím.“ L4,5 I vede ho diábel na horu vysokú i ukáza jemu všecka králevstvie okršlka zemského v času okamženie L4,6 i vece jemu: „Tobě dám všicku moc tuto i slávu jich, nebo mně sú otdána, a komu chci, tomu je dám. L4,7 Protož ty budeš li se klaněti přede mnú, budú všecka tvá.“ L4,8 A otpověděv Ježíš, vece jemu: „Psáno jest: Pánu bohu tvému budeš se klaněti a jemu samému slúžiti.“ L4,9 I vede jej do Jeruzaléma i postavi jej na stolici chrámu i vece jemu: „Jsi li ty syn boží, pusť se dolóv. L4,10 Neb psáno jest o tobě, že andělóm svým přikázal jest, aby tě zachovali, L4,11 a že v rukú ponesú tě, aby snad neobrazil o kámen nohy své.“ L4,12 A otpověděv Ježíš, vece jemu: „Řečeno jest: Nebudeš pokúšeti pána boha tvého.“ L4,13 A když se dokonalo všecko pokušenie, otjide diábel ot něho až do času.

L4,14 I vráti se Ježíš v moci ducha do Galilee i vyjide o něm pověst po vší krajině. L4,15 A on učieše v školách jich i veleben jest byl ote všech. L4,16 I přijide do Nazarethu, kdež jest byl krmen, i vjide podlé obyčeje svého v den sobotní do školy i povstal jest, aby četl. L4,17 I dány sú jemu knihy Izaiáše proroka. A když otevře knihy, naleze miesto, kdež bieše psáno: L4,18 Duch boží nade mnú, protož mě jest pomazal, kázati chudým poslal mě, uzdravovati zkrušené srdcem L4,19 a kázati jatým propuštěnie a slepým viděnie, vypustiti zlámané na otpuštěnie, zvěstovati léto božie vzácné a den otplacenie. L4,20 A když zaklopi knihy, vráti je sluze a seděl. A všech oči jich biechu v škole naň patřiece. L4,21 Tehdy poče řéci k nim, že se jest naplnilo toto písmo v ustech vašich. L4,22 A všickni jemu svědečstvie vydáváchu a diviechu se v sloviech milosti jeho, ješto pocházieše z úst jeho, i mluviechu: „Však jest tento syn Jozefóv.“ L4,23 I vece jim: „Ovšem poviete mi toto podobenstvie: Lékaři, uzdrav se sám!“ I vecechu k Ježíšovi zákonníci: „Kterak mnohé slýchali sme účinky v Kafarnaum, učiň i zde u vlasti své.“ L4,24 I povědě: „Věrně pravi vám, že nižádný prorok nenie vzácen u vlasti své.