Bible litoměřická, Lukášovo evangelium

Státní oblastní archiv v Litoměřicích, fond litoměřické kapituly (Litoměřice, Česko), sign. BIF 2, ff. 405r–419r. Editoři Džunková, Katarína (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Kreisingerová, Hana (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Voleková, Kateřina (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku).

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byly použity nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

[Generovaný obsah]

a když již nedaleko bieše ot domu, posla k němu centurio přátely řka: „Pane, neroď se truditi, neb nejsem hoden, aby pod mú střechu všel, L7,7 protož sem sám sebe súdil nehodna, abych přišel k tobě, ale řci slovem [a]text doplněný editorem[197]a] et lat. bude uzdraven sluha mój. L7,8 Neb i já člověk sem pod mocí ustavený, maje pod sebú rytieře, a diem tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Poď, a pójde, a sluze mému: Učiň to, a učiní.“ L7,9 To uslyšav Ježíš, podivi se tomu, a obrátiv se k zástupuom, ješto za ním jdiechu, vece: „Věru pravi vám, aniž sem v Izraheli viery také nalezl.“ L7,10 A vrátivše se, kteříž biechu posláni, do domu, i nalezli sú sluhu, jenž nedužieše, zdráva.

L7,11 I sta se opět, jdieše Ježíš do města, jenž slove Naim, a jdiechu s ním učedlníci jeho a zástup veliký. L7,12 A když přibližováše se k bráně města, aj, umrlý nesen bieše ven, syn jediný matky své, a ta vdova bieše, a zástup města veliký s ní. L7,13 Kterúžto když uzře pán, milosrdenstvím hnut sa nad ní, řekl jest jí: „Neroď plakati!“ L7,14 A přistúpil jest a dotekl se jest már. A ti, jenž nesiechu, stali sú. I vece: „Mladče, tobě pravi, vstaň!“ L7,15 A povstav i sěde, jenž bieše umřel, a poče mluviti. A da ho mateři jeho. L7,16 I chváti se všech bázen a velebili sú boha řkúce, že veliký prorok vstal jest v nás a že jest buoh navštievil lid svój. L7,17 I vyjide ta řeč po všem Židovstvu o něm i po každé vókol krajině.

L7,18 I vzkázachu Janovi učedlníci jeho o všech těch věcech. L7,19 I přivola dva z učedlníkóv svých Jan a posla je k Ježíšovi řka: „Ty lis, jenž přijíti máš, či li jiného čakáme?“ L7,20 A když k němu přijidechu mužie, řekli sú: „Jan Křtitel poslal nás k tobě řka: Ty lis, jenž přijíti máš, čili jiného čakáme?“ L7,21 A v túž hodinu uzdravi mnohé ot neduhóv jich i ot strastí i ot zlých duchóv a slepým mnohým dal jest zrak. L7,22 A otpověděv vece jim: „Jděte, zvěstujtež Janovi, co ste viděli a slyšeli, že slepí vidie, kulhaví chodie, malomocní se čistie, hluší slyšie, mrtví vstávají, chudí čtením se blažie. L7,23 A blažený jest, ktož se koli nepohorší nade mnú.“

L7,24 A když otjidechu poslové Janovi, poče praviti o Janovi k zástupóm: „Co ste na púšť vyšli viděti? Trest větrem sě klátiti? L7,25 I co ste vyšli viděti? Člověka měkkým rúchem oděného? Aj, ktož v drahém rúše sú a v rozkošiech, v domiech králových sú. L7,26 Co ste vyšli viděti? Proroka? Ovšem pravi vám, i viece nežli proroka. L7,27 Tenť jest, o němž psáno jest: Aj, posielám anděla mého před obličejem tvým, jenž připraví cestu tvú před tebú. L7,28 Jistě pravi vám, větčí mezi syny ženskými prorok Jana Křtitele nižádný nenie. Ale ktož jest menší v králevství nebeském, větčí jest nežli on.“

L7,29 A vešken lid to slyšieše i zjevní hřiešníci, velebili sú Ježíše, jsúce křtěni křtem Janovým. L7,30 Ale zákonníci a v zákoně učení radú boží sú pohrdali sami v sobě, aby se nepokřtili ot něho. L7,31 I povědě pán: „Protož komu řku podobny lidi pokolenie toho? A komu sú podobni? L7,32 Podobni sú dětem sedícím na tržišti, ješto mluvie mezi sebú a řkúce: Pískali sme [vám]text doplněný editorem[208]vám] vobis lat. na kozici, a neskákali ste a nařiekali sme, a neplakali ste. L7,33 Nebo přišel jest Jan Křtitel, ani jeda chleba, ani pije vína, a diete: Diábelstvie má. L7,34 Přišel jest syn člověka, jeda a pije, a diete: Aj, člověk žráč a píjce vína, přietel zjevných hřiešníkóv. L7,35 A spravedliva učiněna jest múdrost ote všech synóv svých.“

L7,36 I prosieše ho jeden zákoník, aby jedl s ním. A všed v dóm zákonníka, sěde za stól. L7,37 A aj, žena, jenž bieše v městě hřiešnice, jakž vzvědě, že Ježíš stoléše v domu zákonníka, přinese pušku masti. L7,38 A stojéci s zadu [u]text doplněný editorem[212]u] secus lat. noh jeho, slzami poče smáčeti nohy jeho a s hlavy vlasy své trhati a líbáše nohy jeho a mastí mazáše. L7,39 Tehdy vida to zákonník, jenž ho bieše pozval, vece sám v sobě: „Byť byl tento prorok, věděl by jistě, která a kteraká jest žena tato, ješto se jeho dotýká, nebo hřiešnice jest.“ L7,40 [A]text doplněný editorem[216]A] Et lat. otpověděv Ježíš vece k němu: „Šimone, mámť tobě něco pověděti.“ A on vece: „Mistře, pověz!“ L7,41 A otpověděv Ježíš, vece: „Dva dlužníky biešta jednomu lichevníku, jeden bieše dlužen pět set peněz a druhý padesát. L7,42 A když

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 3 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).