[196v]číslo strany rukopisu„Otče milý, snad z toho ovoce, které s’ jedl v ráji, jsi nemocen. Chceš li, ať puojdu k vratóm rajským s velikú pokorú a positi budu pána boha, aby skrze anjela svého dal mi ovocé[7]ovocé: owoczee rajského, kteréhož snaď[8]snaď: ſnaď žádáš okusiti.“ Odpověděl Adam: „Synu muoj, nežádámť ovoce rajského, ale bolest mám velikú na těle svém.“ Řekl jest Set: „Co jest to bolest, otče mój, my nevieme. Prosíme, netaj toho před námi.“

Řekl jest Adam: „Slyšte mne, synové[9]synové: ſynowee moji. Když jest pán buoh stvořil mne i matku vaši, postavil nás v ráji. A dal nám ze všelikého dřeva ovoce požívati, kromě dřeva uměnie dobrého i zlého, kteréž uprostřed ráje stojí, abychme z něho ovoce nejedli. To zapověděl nám pán buoh. A dal nám dva anjely k ostřiehaní. Pak jednu chvíli, když jsú andělé[10]andělé: andielee vstúpili před tvář boží, aby se kla[197r]číslo strany rukopisuněli, tehdy hnedky přišel jest nepřietel náš ďábel, když andělóv s námi nebylo. I svedl jest matku vaši od božieho přikázanie, aby jedla ovoce neslušné[11]neslušné: neſluſſnee a od pána boha zapověděné[12]zapověděné: zapowieḋenee. A ona jedla jest a mne[13]mne: mne také dala. A hnedky se jest pán buoh na nás rozhněval. I řekl nám: ‚Aj, že ste přestúpili mé přikázanie, uvedu na vaše tělo sedmdesáte ran rozličných nemocí a bolestí, od hlavy počna až do nehtuov noh vašich, a budete bolest jmieti ve všech údech vašich.‘ A proto tyto bolesti a nemoci pán buoh na mě poslal i na všecko pokolenie mé.“

A když to řekl Adam, hnedky ho napadla veliká bolest. A volaje velikým hlasem, řekl jest: „Co já sobě, nešťastný člověk, v těchto mých velikých bolestech učiním?“ A když jest jeho Eva viděla, an tak velmi křičí bolestí, i počela plakati řkúce: „Pane [197v]číslo strany rukopisubože, smiluj se nade mnú a polechči bolestem muže mého, oddaj mi nemoci jeho a daj mi stránku bolestí a utrpenie jeho, neb jsem já shřešila[14]shřešila: ſhřeſſila.“ Ale nebyla v ničemž uslyšána.

Tehdy zavolal jest Adam Seta, syna svého, a řekl jest jemu: „Synu muoj, jdi do ráje k cherubínovi, ať dá oleje milosrdenstvie a života, abych zdráv byl. A ten anjel ostřiehá dřeva života, z něhož ten olej teče.“ I řekl jest Set otci svému: „Kterak mám učiniti, otče muoj, abych byl uslyšán? A také cesty neumiem.“ Řekl jest Adam: „Synu muoj, v velikém ponížení a klanění puojdeš tam a řekneš jemu, ať mi jistotu vzkáže o tom oleji života a milosrdenstvie, kteréhož mi slíbil pán buoh dáti, když mě z ráje vyhnal, ku posledním časóm světa. A cestu do ráje najdeš na východ slunce za údolím Ebron velmi zelenú. Ale aby nepoblú[198r]číslo strany rukopisudil