Pústenník jeden slovutný přěbýváše na té hořě, ješto Achibeus sluove. I přijidechu k ňemu padúchové a chtiece jej zahubiti. A když on počě úpěti, tu sě okolní bratřie sběžechu i zlapachu ty padúchy a poslachu jě do města k rychtáři. A ten jě vsazě v kládu. Tehdy sě bratřie smútichu, že skrzě jich rucě dáni sú padúši k rychtářovi v jeho moc. A šedše k svatému Pemenu opatu i rozlíčichu jemu ten skutek. Tu svatý Pemen posla k tomu pústenníku a řka: É, rozpomeň sě na prvú proradu, odkad jest přišla. A tehdy inhed druhú zvieš! Nikdy by byl druhé prorady nespáchal, byť tvé srdce nebylo prorazeno. A když jeho ta řěč dojide, i sžěli sě jemu, kakž kolivěk bieše menovaný v těch vlastech. A nikdy ve mnohých letech nikam nevychodil, tu sě inhed vzchopiv i jide do města. A tu zěvně ty padúchy rozpusti prosty, vyraziv kládu i zbavi jě těch múk smrtedlných.
Učeník jednoho mudráka bieše shřěši. A když jeho prosieše, aby jemu odpustil, i vecě jemu mudrák: Neodpusti, až za to budeš dřievé nositi tři léta cizie břěmena. A když sě vráti po třech letech a již dosti učiniv za ten hřiech, i vecě jemu mudrák: Anižť ješče odpúščiem, až druhá tři léta vzdáš mzdu těm, ještoť sú tě hyzdili a protiviece sě tobě. A když to opět vyplni, hřiech ten jemu odpustiv i vecě jemu: Podiž se mnú do města Atenas menovaného, aby sě tam múdrosti naučil. A v tom městě bieše jeden stařec velmi múdrý a ten sedieše u brány.
