starcě, a řkúc: Pověz nám, prosíme tebe, proč s takú snažností svým hospodám úročec dáváš, ač neradi chtie od tebe vzieti? K tomu stařec odpovědě a řka: Bratříce milá, jáz na všaké léto platím a mám platiti jako svým hospodám, abych v tom měl prospěch, což sem s boží pomocí již dobrých skutkuov postem, modlitbami i bděním k věčnému spasení mé dušě učinil. A pakli by nevzěli ode mne úročcě, snad by mé úsilé jim užitečno bylo, těm mým hospodám, jenž sú mi odpustili bohu slúžiti na této púšti.
Dva bratry vlastnie biešta oba mnichy a spolu přěbývášta. Tehdy jima diábel závistivý jě sě záviděti a chtě jě rozlúčiti. Jednú u večer podlé obyčějě bratr mlazší osvietiv světlo i postavi na sviecnu. Tehdy diábel zlostný učini, že světlo zhase a sviecen sě oboři. Vstav bratr starší i jě sě bratra bíti. Tehdy bratr mlazší položi sě k jeho nohám přěd bratrem starším s velikú pokorú a tak řka: Milý bratře, ukoj sě a jáť opět osvietím. A protože jemu neodpovědě protivného slova, inhed diábel s hanbú jich odstúpi. A té noci šed i povědě kniežěti diábelskému a řka: Pro tichost toho mnicha a pro jeho pokoru, jenž ničí, pad přěd bratrem, i počě milosti prositi, i nemohl sem jich přěmoci. Tu pán buoh uzřěv jeho tichost a pokoru i roznieti jej svú milostí. A já, diábel zlostný, trpím muky, protože sem jich nemohl rozlúčiti ruozno. A to všecko slyšieše pop modl pohanských, jenž tu přěbýváše. Tu ten pop přijě skrúšenie a bázň u milosti božie, uznamenav, že jest obluda a duší zátopa modliti sě modlám. Opustiv všecko, vstav i běžě k těma svatýma otcoma i rozpravi jima všecko, což zlí diábli mezi sebú mluviechu
