ten súdcě i vecě: Pište k ňemu listy, ať jediné ke mně pošle, a jáť inhed jeho sestřěncě pustím. Tu když mu mnozí radiechu, aby to učinil, tehdy svatý Pemen psa listy k tomu súdci a řka: Šlechetníče, rač sě snažně uptati jeho viny! Učinil liť jest co takého, pro něž jest smrti zaslúžil, daj jej na smrt, ať by na tomto světě své hřiechy shladil a zbyl věčné muky pekla horúcieho. A pakli jest toho nezaslúžil, ale cožť jest podlé práva, to rač z ňeho učiniti podlé spravedlnosti.
Také bieše jeden stařec Agaton řečený a mezi svatými starci velmi slovutný, tichý a velmi pokorný. Jednú bratřie přijidechu k ňemu navštěvovat jeho, slyšiec o ňem, že jest velmi tichý a pokorný. A chtiechu zkusiti toho, jest li pokorně tichý. I vecěchu jemu: Otče svatý, mnozí tě hanějí a praviece, že jsi veliký pyšník a jiných sobě za nic nevážíš i ohyzdu mnohú na bratří pravíš a mluvíš. A pravieť na tě, že si smilník veliký a, by sám neblúdil, proto jiné tiem hyzdíš! K tomu ten stařec odpovědě: To všecko, co ste vypověděli, já sě v tom znaji, že sem vinen, aniž mohu své nešlechetnosti tajiti. A pad přěd nimi na zemi i počě sě jim klaněti a řka: Proši vás, milá bratřie, abyšte snažně za mě, hubencě velmi hřiešného, mnohými hřiechy vinného, boha pána Jezukrista prosili, ať by mi mé hřiechy ráčil odpustiti. Opět ti bratřie jemu vecěchu a řkúc: Mnozí tě také vinie a potvrzujíc toho, by ty byl kacieř! A když to svatý stařec uslyšě, tu jim vecě a tak řka: Kakž koli jsem jinými mnohými hřiechy vinen,
