i počě ji tresktati a řka: I pročs takú věc učinila, žes sě dala diáblu v sě vlúditi?
A netoliko u Palestině a v ejipských a v syrských okolních městech, ale i v jiných dalekých vlastech pronesli sě jeho dobří skutci. Neb kandidatus ciesařuov Constantinuov, jenž jest držal jednu vlast mezi Sasy a mezi Almany, jenž sluove Francia, byl diáblem popaden. A ten jej v noci k tomu připudieše, že zplakáše a znařiekáše, škřípě zuby. I uprosi tajně na ciesařovi, že jemu dal listy do Palestina k vladařóm. Pověděv jemu příhodu sprostně a přines listy do Palestina k vladařovi, tu by s velikú ctí provozen do města Baza řečeného. Tehdy vládyk otáza, kde by přěbýval mnich Ilarion. Tehdy sě užasechu Bazenščí a mniece, by od ciesařě byl k ňemu poslán. I jidechu do kláštera, aby jemu čest učinili. A pakli by jemu kterú nehodu neb protivenstvie učinili, a chtiece svatého Ilariona brániti. Tehdy svatý Ilarion sě procházieše po piesku a v žaltáři něco čtieše. A uzřěv tak velikú sbroji i sta. A přivítav jich a požehnav jich a po malé chvilcě káza jim pryč. Ale jeho i s jeho panošmi ostavi, neb bieše na jeho tváři i na očí poznal, proč bieše přijěl. A jakž jeho najprv otáza, tak sě on vzpě na prsty i počě řváti jako vuol. A také ten syrský, jehož bieše otázal, kde přěbývá mnich Ilarion, počě mluviti a odpoviedati. Tu by byl viděl cizozemcě. A jenž již nižádné řěči viece neuměl jest,