u malém bržci i v déšť i veliké vedro. A ten bržec bieše spletl z sítie a z malinie, a nebieše nic věcší než čtyř nóh a vzšíří a pěti vzvýš, nižší dobřě než sám byl vzvýší a málo šiřší než jeho tělo, že by mněl spieše rov než duom. A vlasuov sobě jednú v rok ustříháše. A na sítíčku a na holé zemi až do smrti léháše. A žíni, kterúž jest na sě vzvlekl, té je nikdy neproměnil ani pral, až sě i zedrala. A Písmo svaté pamatujě a po modlitvách a po hodinách vždy čtieše. Aneb by bylo dlúho vypraviti pořád všecko rozličné jeho přěbývanie, ale krátcě chci jeho život vypraviti a chci sě vrátiti ku pravení.
A od léta prvého a dvadcátého až do štyrmezidcietmého tři léta jest jědl na puol měřici sočovicě, smočě studenú vodú, a druhá tři léta suchý chléb s vodú osole. A pak od sedmého a dvadcěti až do třidcátého bylinú a kořeníčkem sě živil. A pak od prvého a třidcěti až do pátého a třidcěti šest bochníkuov jěčného chleba měl jest za pokrm a maličko zelíčka svařě bez uolejě. A když již uči, ano jemu oči trneta a všecno tělo svrabem sě osulo, k dřěvniemu pokrmu olejě přičinieše. A tak jest to činil až do šedesátého léta svého života. A ničehuož, ani jabléček ani jiného vařenie, neokúšěl. A potom když mu sě zdáše, by byl bliz k smrti, a od šesdesátého a čvrtého léta až do osmdesátého chleba nejie pro velikú žádost, jako by tepruv počal znova bohu slúžiti, ješto jiní již lehčějie
