že on viece béře odplatu svého vítězstvie, a sobě řka, že jest ješťe nepočal ani počátka učinil. A vrátiv sě do své vlasti s jedněmi mnichy, a již po smrti otcově i mateřině. A tu čést jednu svého sbožie bratří dal a druhú chudým rozdělil, a sobě nic nezachova. a bojě sě toho, ješto sě čte v kněhách apoštolských Skutkuov a o Ananiášovi a o jeho ženě, jiežto diechu Safíra, příklada toho, neb též muky, a najviece sluov samého Jezukrista ve Čtení řkúcě: Ten, jenž sě všeho neodpovie sbožie i což koli má, nemuož býti muoj následovník ani učeník. A tehdy bieše patnádcte let stár. Tak náh, ale oděv Jezukristuov mějieše a na púšť jide, jenž jest sedm mil od Mauma, takého města, po břězě do Ejipta dúce na levé straně. A když jemu hroziechu jeho přívuzní a řkúce, že tu lidí hubie padúchové, netbal jest umřieti, aby zbyl smrti, točíš věčné. I diviechu sě všicni jeho mladosti a jeho srdci a mysli úporné, jediné že bieše zažžen ohňem ducha svatého a viera pravá, ta bieše jeho tvář osvietila. Líčka bieše hladkého a tělcě velmi rozkošného a tenkého, ale ku protivenství netrpělivého, jemuž lehcě vedro neb mráz veliký mohl uškoditi snadně.
A pak jediné oblek sě v žíni a kožich na to vzvlekl a kapici, ješto jemu svatý Antoní bieše dal, i počě mezi mořem a mezi jezerem na hluchém hvozdě přěbývati. A jediné patnádcte malin, když slunce zajde, szobáše. A nikdy nebydlil na jednom miestě,
