člověka, jenž jest mi pověděl všěcky věci, které sem činila. Zdali on jest Kristus?“ J4,30 Vyšli sú z města a přijidechu k němu. J4,31 Mezitiem prosiechu ho učedlníci jeho řkúce: „Mistře, jěz.“ J4,32 A on vece jim: „Jáť mám krmi jiesti, jiež vy neviete.“ J4,33 Tehdy vecěchu učedlníci sami k sobě: „Zdali jest někto přinesl jemu jiesti?“ J4,34 Vecě jim Ježíš: „Mój pokrm jest, abych činil vóli toho, jenž mě jest poslal, abych dokonal skutek jeho. J4,35 Však vy diete, že ještě čtyřie měsieci sú a žen příde. Aj, pravi vám, zdvihněte oči své a patřte na krajiny, žeť sě již bělejí ke žni. J4,36 A kto žne, mzdu béře a shromažďuje užitek v život věčný, aby i ten, ktož rosievá, i ktož žne, spolu sě radovali. J4,37 Neb v tom jest slovo pravé, že jiný jest, ktož rosievá, a jiný, ješto žne. J4,38 Já sem vás poslal žat, co ste vy nedělali. Jiní sú dělali a vy jste v diela jich vešli.“ J4,39 A z toho města mnozí z Samaritánóv uvěřili sú v něho pro slovo ženy svědectvie vydávajície, že pověděl mi všěcko, co sem koli učinila. J4,40 Tehdy když přijidechu k němu Samaritánové, prosili sú ho, aby tu přěbyl. I přeby tu dva dni. J4,41 A mnohem viece [jich]text doplněný editorem uvěřili sú pro řeč jeho. J4,42 A té ženě praviechu, že již ne pro tvú řeč věříme, neb smy sami slyšeli a věřímy, že tento jistě jest spasitel světa.
J4,43 Pak po dvú dní vyjide odtud i otjide do Galilee. J4,44 Neb on sám Ježíš svědectvie jest vydal, že prorok v své vlasti cti nemá. J4,45 Protož když přijide do Galilee, přijechu jej Galilejští, poňavadž sú všěcky věci viděli, kteréž jest činil v Jeruzalémě v den slavný, neb i oni biechu šli ke dni svátečniemu. J4,46 Tehdy přijide opět do krajiny kalilejské, kde jest byl učinil vodu vínem. I bieše jeden králík, jehož syn nemáháše, v Kafarnaum. J4,47 Ten když uslyše, že Ježíš přišel jest od Židovstva [do]text doplněný editorem[103]do] in lat. Galilee, bral se jest k němu i prosieše ho, aby sstúpil a uzdravil syna jeho, nebo počínáše mřieti. J4,48 Tehdy vecě Ježíš k němu: „Jediné neuzříte li znamenie [a zázraky]text doplněný editorem[104]a zázraky] et prodigia lat., nevěříte.“ J4,49 Vece k němu králík: „Pane, sstup, dřieve nežliť umře syn mój.“ J4,50 Vecě jemu Ježíš: „Jdi, syn tvój živ jest.“ Uvěřil jest člověk řeči, kterúž jemu pověděl Ježíš, a jide. J4,51 A když již on sstupováše, sluhy potkachu ho a zvěstovachu řkúce, že syn jeho živ jest. J4,52 Tehdy tázáše od nich hodiny, v kterú by se lépe měl. I řekli sú jemu, že včera v hodinu sedmú ostala ho zimnice. J4,53 Tehdy poznal jest otec, že ta hodina bieše, v kterú řekl jemu Ježíš: „Syn tvój živ jest.“ I věři on i dóm jeho vešken. J4,54 To opět druhé znamenie učinil jest Ježíš, když byl přišel od Židovstva do Galilee.
Kapitola V.
J5,1 Potom bieše den slavný židovský i vstúpi Ježíš do Jeruzaléma. J5,2 A bieše v Jeruzalémě bravný rybník, jenž slovieše židovsky Bethsaida, pět siencí vchodících maje. J5,3 V těch ležieše veliké množstvie neduživých, slepých, kulhavých, uschlých, čakajících hnutie vody, J5,4 nebo anjel boží svým časem sstupováše do rybníka i býváše hnuta voda. A ktož první sstúpieše do rybníka po hnutí vody, zdráv býváše,
