on Ježíš nedóvěřieše se samého sebe jim, protože on znáše všěcky J2,25 a že potřebie jemu nebieše, aby kto svědectvie dal o člověku, neb on vědieše, co jest v člověku.
Kapitola třetie
J3,1 A bieše člověk jeden z zákonníkóv jménem Nikodemus, knieže židovské. J3,2 Ten přijide k Ježíšovi v noci a řekl jest jemu: „Rabi, viemy, žes od boha přišels mistr, neb ižádný nemóž těch znamení činiti, které ty činíš, jediné byl li by buoh s ním.“ J3,3 Odpovědě Ježíš a vece jemu: „Věrně, věrně pravi tobě, jediné ač sě kto nenarodí opět, nemóž viděti královstvie božieho.“ J3,4 Vecě k němu Nicodemus: „Kterak móž člověk naroditi se, když jest starý? Zdali móž v břich matky své opět vjíti a druhé sě naroditi?“ J3,5 Odpovědě Ježíš: „Věrně, věrně pravi tobě, jediné ač sě kto druhé neurodí z vody a z ducha svatého, nemóž vjíti do královstvie božieho. J3,6 Co sě jest urodilo z těla, tělo jest. A co se jest urodilo z ducha, duch jest. J3,7 Nediv se, že sem řekl tobě: Musiete se naroditi druhé. J3,8 Duch, kde chce, dyše a hlas jeho slyšíš, ale nevieš, odkud jde aneb kam se béře. Tak jest každý, kto sě jest urodil z duchu.“ J3,9 Odpovědě Nicodemus a vece jemu: „Kterak ty věci mohú sě státi?“ J3,10 Odpověděv Ježíš vece jemu: „Ty si mistr v Izraheli, a toho neumieš? J3,11 Věrně, věrně pravím tobě, že my to, co vieme, mluvímy, a co smy viděli, svědčímy, a svědečstvie našeho nepřijímáte. J3,12 Poněvadž sem zemské věci pravil vám, a nevěříte, kterak, poviem li vám nebeské věci, uvěříte? J3,13 A ižádný nevstupuje na nebe, jediné ktož jest s nebe stúpil, syn člověka, jenž jest v nebi. J3,14 A jakož Mojžieš povýšil hada na púšti, takež povýšen musie býti syn člověka, J3,15 aby každý, jenž věří veň, nezahynul, ale měl život věčný. J3,16 Neb tak jest buoh miloval svět, že jest syna svého jednorozeného dal, aby každý, jenž věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. J3,17 Nebo jest buoh neposlal syna svého na svět, aby súdil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho. J3,18 Ktož věří v něho, nebývá súzen, ale ktož nevěří, již odsúzen jest, neb nevěří ve jméno jednorozeného syna božieho. J3,19 A toť jest súd, že světlo přišlo jest na svět, a milovali sú lidé viece temnosti nežli světlost, neb biechu jich skutkové zlí. J3,20 Neb každý, ješto zle činí, nenávidí světla a nepřichodí k světlu, aby nebyli tresktáni skutkové jeho. J3,21 Ale kto činí pravdu, přicházie k světlosti, aby sě zjevili skutkové jeho, neb v bohu učiněni sú.“
J3,22 Potom přijide Ježíš a učedlníci jeho do židovské země a tu přěbýváše s nimi a křtieše. J3,23 A bieše Jan křtě v Enon vedlé Salim, neb vody mnohé biechu tu, i přichodiechu a křtiechu sě. J3,24 Nebo ještě Jan nebieše vsazen do žaláře. J3,25 A stala sě jest otázka mezi učedlníky Janovými s Židy o očišťování. J3,26 I přišli sú k Janovi a řekli sú jemu: „Mistře, ten, ješto bieše s tebú za Jordánem, jemuž si svědectvie vydal, aj, tenť křtí a všichni jdú k němu.“ J3,27 Odpovědě Jan a řekl: „Nemóž člověk přijieti ničehož, jediné bude li jemu dáno s nebe. J3,28 Vy sami svědectvie mi vydáte, že sem řekl: Já nejsem Kristus, ale že sem poslán před ním. J3,29 Kto má chot, ženich jest, ale přítel ženichóv, jenž stojí a slyší ho, radostí sě raduje pro hlas ženicha. Protož v tom jest radost má naplněna.
