a já vskřiesím jej v poslední den. J6,56 Tělo mé zajisté právě jest pokrm a krev má právě jest nápoj. J6,57 Kto jie tělo mé a pie mú krev, ve mně přebývá a já v něm. J6,58 Jakož mě jest poslal živý otec, a já živ sem pro otce, a ktož jie mě, i on živ bude pro mě. J6,59 Tentoť jest chléb, jenžť jest s nebe sstúpil. Ne jakožto otcové vaši jedli sú mannu, a zemřeli sú. Kto jie tento chléb, živ bude na věky.“
J6,60 To jest mluvil v Kafarnaum, uče v škole. J6,61 Protož mnozí uslyševše z učedlníkóv jeho, řekli sú: „Tvrdá jest tato řeč, a kto ji móž slyšeti?“ J6,62 A věda Ježíš sám v sobě, že by reptali učedlníci jeho, řekl jest jim: „To vás pohoršuje? J6,63 Když tehdy uzříte syna člověka vstupujíce, kdež jest dřieve byl? J6,64 Duch jest, jenž obživuje, tělo neprospievá ničehož. Slova, kteráž já sem mluvil vám, duch a život sú. J6,65 Ale sú někteří z vás, jenž nevěřie.“ Nebo vědieše od počátka Ježíš, kto by byli věřící a kto ho měl zraditi. J6,66 I povědě: „Proto řekl sem vám, že žádný nemóž přijíti ke mně, nebude li jemu dáno od otce mého.“ J6,67 Proto mnozí z učedlníkóv jeho postúpichu za sě a již s ním nechodiechu. J6,68 Tehdy vece Ježíš ke dvanádsti: „Zdali i vy chcete odjíti?“ J6,69 Protož vecě jemu Petr: „Pane, k komu pójdem? Slova věčného života máš J6,70 a my věříme a poznali sme, že ty si syn boží.“ J6,71 Odpovědě jim Ježíš: „Však sem já vás dvanádste vyvolil, a jeden z vás diábel jest.“ J6,72 Ale to pravieše o Jidášovi Šimona Škariota, nebo ten mějieše ho zraditi, když bieše jeden ze dvanádsti.
Kapitola VII.
J7,1 Potom chodieše Ježíš do Galilee, nebo nechtieše do Židovstva choditi, že hledáchu ho Židé zabiti. J7,2 A bieše blízko den sváteční, slavný židovský stanovišť. J7,3 I vecěchu k němu bratřie jeho: „Vyjdi odsud a jdi do Židovstva, ať i učedlníci tvoji vidie skutky tvé, kteréž činíš. J7,4 Žádný zajisté tajně nic nečiní, a hledá sám na jevu býti. Ač to činíš, zjev sě samého světu.“ J7,5 Neb ani bratřie jeho věřiechu v něho. J7,6 Protož vece jim Ježíš: „Čas mój ještě jest nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov. J7,7 Nemóž vás nenáviděti svět, ale mneť nenávidí, neb já svědectvie vydávám o něm, že skutkové jeho zlí sú. J7,8 Vstupte vy k tomu dni slavnému, [ale jáť nevzejdu ke dni slavnému tomuto]text doplněný editorem[179]ale jáť nevzejdu ke dni slavnému tomuto] ego autem non ascendo ad diem festum istum lat. (homoiot.), neb čas mój ještě se jest nenaplnil.“ J7,9 To když povědě, osta sám v Galilei.
J7,10 A když vstúpichu bratřie jeho, tehdy i on vstúpil ke dni svátečniemu, ne zjevně, ale jako tajně. J7,11 Tehdy Židé hledáchu ho v den sváteční a praviechu: „Kde jest ten?“ J7,12 I bieše reptánie o něm mnohé v zástupě, neb někteří praviechu, že dobrý jest, a jiní praviechu: „Nic, ale svodíť zástupy.“ J7,13 Avšak žádný nemluvieše zjevně o něm pro hrózu židovskú.
J7,14 A když již den slavný napoly bieše, vstúpi Ježíš do chrámu a učieše. J7,15 I diviechu sě Židé řkúce: „Kterak tento písmo umie, a neučiv se?“ J7,16 Odpovědě jim Ježíš a vece: „Mé učenie nenie mé, ale toho, jenž mě jest poslal. J7,17 Bude li kto vóli jeho chtieti činiti, pozná z učenie, jest li z boha, čili já sám od sebe mluvím. J7,18 Kto sám od sebe mluví, chvály své hledá. Ale ktož hledá chvály toho, jenž ho jest poslal, ten spravedlivý jest a nespravedlivost v něm nenie. J7,19 Však Mojžieš dal jest vám zákon, a žádný z vás nečiní zákonu. J7,20 Co mne hledáte zabiti?“
