světě bieše a svět skrzě něho učiněn jest, a svět jeho nepoznal jest. J1,11 Mezi své vlastnie přišel jest, a svoji sú ho nepoznali. J1,12 Ale kolikož koli přijeli sú jej, dal jest jim moc syny božími býti, těm, jenž věřie ve jméno jeho, J1,13 kteřížto ne ze krve ani z vóle těla ani z vóle mužě, ale z boha urozeni sú. J1,14 A slovo tělo učiněno jest a přebývati bude v nás. A viděli sme slávu jeho jakožto jednorozeného ot otce, plného milosti a pravdy. J1,15 Jan svědectvie vydává o něm a volá řka: „Tentoť jest, o němž sem pravil vám: Jenž po mně přijde, přede mnú jest učiněn, neb první mne bieše.“ J1,16 A z plnosti jeho my všichni vzali sme a milost za milost, J1,17 nebo zákon skrze Mojžieše dán jest, ale milost a pravda skrze Jezukrista stala sě jest. J1,18 Boha žádný neviděl jest nikdy, jediné jednorozený syn, jenž jest v lóně otce, onť jest vypravil.
J1,19 Totoť jest svědectvie Jana, kdyžto sú poslali Židé od Jeruzaléma kněží a jáhny k němu, aby otázali jeho: „Ty kto jsi?“ J1,20 A vyznal jest a nezapřěl a vyznal jest, že nejsem já Kristus. J1,21 I otázali sú ho: „Což tehdy? Eliáš jsi ty?“ A řekl jest: „Nejsem.“ „Prorok jsi ty?“ I odpověděl: „Nic.“ J1,22 Protož řekli sú jemu: „Kto si? Ať odpověd dámy těm, ješto sú poslali nás. Co dieš sám o sobě?“ J1,23 Vece: „Já hlas volajícieho na púšti: Zpravte cestu pána, jakož řek Izaiáš prorok.“ J1,24 A ti, ješto posláni biechu, byli z zákonníkóv. J1,25 I tázali sú jeho a řekli sú jemu: „Což tehdy křtíš, nejsi li ty Kristus ani Eliáš ani prorok?“ J1,26 Odpovědě jim Jan řka: „Já křtím u vodě, ale prostřed vás stál jest, jehož vy neviete. J1,27 Tenť jest, ješto [po mně]text doplněný editorem[12]po mně] post me lat. má přijíti, jenž přede mnú učiněn jest, jehožto já nejsem hoden, abych rozvázal řemének obuvi jeho.“ J1,28 Ty věci v Betaní dály sú sě za Jordánem, kdežto Jan křtieše.
J1,29 Druhý den viděl Jan Ježíše jdúcieho k sobě i vecě: „Aj, by beránek boží, aj, jenž snímá hřiechy světa. J1,30 Tentoť jest, o němž sem řekl: Po mně přijde muž, jenž přede mnú učiněn jest, neb první mne bieše, J1,31 a já sem nevěděl jeho, ale aby zjeven byl v Izraheli, protož já sem přišel, u vodě křtě.“ J1,32 A svědectvie vydal jest řka, že viděl sem ducha sstupujícieho jako holubici z nebe, an zóstává na něm. J1,33 A já sem nevěděl jeho, ale jenž mě jest poslal křtíti u vodě, ten mi jest řekl: Nad kým uzříš ducha sstupujícieho, a an zóstává na něm, tenť jest, ješto křtí v duchu svatém. J1,34 A já sem viděl a svědectvie vydal, že tento jest syn boží.
J1,35 Jiný den opět stáše Jan a z učedlníkóv jeho dva. J1,36 A uzřěv Ježíšě, an chodí, vecě: „Aj, beránek boží.“ J1,37 A uslyšala sta ho dva učedlníky mluviece i jidešta po Ježíši. J1,38 A obrátiv se Ježíš a vida je jdúce za sebú, vece jim: „Co hledáte?“ A oni řekli sú jemu: „Rabi (ješto sě vykládá: Mistře), kde bydlíš?“ J1,39 Vece jim Ježíš: „Poďte a ohlédajte.“ Přišli sú a ohlédali sú, kde by bydlil, i ostašta u něho ten den a hodina bieše jakožto desátá. J1,40 A bieše Ondřěj, bratr Šimona Petra, jeden ze dvú, jenž biešta slyšala od Jana a za ním biešta šla. J1,41 Ten naleze najprv Šimona, bratra svého, i vece jemu: „Nalezli sme Mesiáše (jenž sě vykládá Kristus).“ J1,42 I přivede ho k Ježíšovi. A vzezřěv naň Ježíš, vecě: „Ty si Šimon, syn Janóv. Ty budeš slúti Cefas, jenž sě vykládá Petr.“
J1,43 Pak nazajtřie chtieše vyjíti do Galilee i naleze Filipa i vece
