[89r]číslo strany rukopisuCož tehdy činí kněz, tak uče jedny tomu, aby protivenství rušili, aby nesužovalo, a druhé učí[bg]učí] vcziti, aby protivenství trpěli? Učiní jako ten, ješto zapovídá pekařóm, aby chleba nepekli, a jiným přikazuje, aby chléb[21]písařem škrtnuto „pekli“ jedli. Když tehdy to sobě protivné k místu přivede, co ten kněz prospěje, když ty údy v těle tak nekonečně učiti bude?

A opět, když kněz má na místě apoštolském státi, této řeči požívaje, kteruož apoštol, a die: Zajisté Buoh bíše v Kristu, svět k míru přijímaje, neváže jim jich hříchuov, i položil v nás slovo smíření, tak jakož sám Buoh v synu svém smířil s sebú lidi, neváže jim jich hříchuov, takéž v apoštolech položil slovo milosti, aby volali lidi, zvěstujíce jim odpuštenie hříchuov v krvi Syna božího těm, kteříž se obrátí k Bohu a pokánie činiti budú, ten úřad kněz má mieti. A náměstek božství, ješto nedarmo meč nosí, ale ku pomstě zlým, jsa mstitel hněvu. A když jediné to má v úřadu svém, aby mstil hněvu božího nad zlými mečem, tehdy proti zlým z úřadu svého nemuož nic jiného činiti, jediné zlé mečem trápiti. A kněz [89v]číslo strany rukopisuz úřadu svého má hříšné ku pokání a k milosti navoditi a přijímati. A přijme li kněz zlé na milost, nad kýmž pak bude mstíti ten, ješto meč drží pro zlé? Pakli on se uteče s mečem a ztepe zlé, což kněz pak navede ku pokání a k milosti přijme? A tak v čem jeden z uořadu prospěje, v tom druhý v svém úřadu zkažen bude aneb skutek jeho úřadu mine. Co tehdy ti údové v tom těle činí, když jedni druhým překážejí? A tomu u pravdě nelze jest jinak státi, jediné že na to neprozříme a snad některéhož netbáme, zabí li jich mnoho ten, ješto meč drží, toho neželéme, a neobrátí li nikda kněz žádného ku pokání, na to se nepoptáme. Protož muož mezi námi mluveno býti to bláznovství nebo jiné.

Ale zříce k té odpornosti, divné jest to tělo Kristovo s tím odměřením, o němž já pochybuje dím, že sú to věci tohoto světa, ješto stojí pod žalobú bez pokory a bez trpělivosti. Nechtě pohaněnie, bezprávie ani kterého úrazu[bh]úrazu] vrzadu trpěti, za obyčej potřebuje moci, vždy pro každé bezpráví žaluje chtě, aby moc nebo něčeho pomstila nad jeho nepřátely, aneb pravdy o někakú škodu pomohla; ta věc světu potřebná jest. A proto