úročníka, jenž jemu úročí měsckým právem, k vykúpení platu, leč by chtěl, by pak věděl jej mieti hotové penieze. Protož placenie úroku takového a vykúpenie od něho ne na vuoli pána, ale úročníka úplně {mocně}meziřádkový přípisek mladší rukou záleží. Ostatek o témž hledaj dále o súdech, o kupování, o prodávaní, o zástavách, o purkrechtiech a o jiných nápodobných věcech.
O právu odevzdánie dědictvie a domuov
Ač kto druhému před súdem dědictvie své právě by odevzdal, ten ktož přijímá, dáti má rychtáři 12 peněz, {přísežným tolikéž}marginální přípisek soudobou rukou přísežným tolikéž a písaři dva.
Znes li by kto svú žalobu na přísežné neb ku přísežným a jemu před rychtářem a před jinými přísežnými přístáli by, žaloba jeho obdrží, tak však, ač by žaloba byla o neřádných skutciech neb o slibiech učiněných před přísežnými, od súdce vyslanými, neb obdržaných proseb, ale ne ze všelikých řečí prázdných trhových neb v krčmě mluvených. {o přísaze svědectví přísežných}marginální přípisek mladší rukou Opět ten, ktož odpierá, nebude li chtieti býti bez toho, přísežní musí přísahú obdržeti to, což svědčí.
Opět ač který z přísežných jsa otázán, o který výnos {vejpověd, vyřčení}meziřádkový přípisek mladší rukou chtěl by toho odložiti, k ranému mluvení přísahu obdrží, že ty časy toho ortele neb výnosu nemuož naleznúti, a k tomu od přísežných neb od žalobníka neb od rychtáře buď připuzen.
O fentování úroka dědičného
Každý člověk bez rychtáře a přísežných na svém dědictví {základy}marginální přípisek mladší rukou žaloby beř. Pakli by ten, ktož platí, nechtěl jich vyplatiti, pán oznam rychtáři a jednomu z přísežných, že jest pro taký úrok takový základ vzal, a potom svobodně prodá neb k svému užitku obrátí a to pro tu příčinu, jestliže by po času z většieho základu aneb ceny chtěl by pána nařiekati, aby rychtářem a přísežným jeho při zkazil.
Opět ač by platný člověk tři úroky zadržal, tehda pán v jeho dědictví svobodně se uvieže. Pakli by nuzná neb slušná zemská potřeba úročníka sehnala, pán vedlé milosti a duše {živnosti}meziřádkový přípisek mladší rukou potřebnosti s radú dobrých lidí s ubrmanstvím neb s rozmyslem to srovná.
O póhonu a volání ku právu
Pohnání a volání ku právu, jenž hlasem biřicovým bývá v peněžité při, jest zavité a škodné tomu, ktož nestojí, aby odpuštěno bylo pracím a nákladuom stranním.
Opět o póhonu učiněném pro dluh pod věrdunk {biřicovo svědectví také v ranách a bití 156}marginální přípisek mladší rukou přísežný biřic muož svědčiti o věrdunk, ale výše nic. A nápodobně ač ten pohnaný směl by přiséci na kříži,
