Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis A]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. IV B 10, 1r–195v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

učinil, poněvadž jest škodný, má li býti nazván za nestálý, Pavel také otázku činí, poněvadž jemu Petr při zástavě dal moc prodati ten plat, jakž by mohl ten prodaj, kterýž jest učinil, a slib jeho mají li moc mieti, a nadto má li Petr ostatek peněz, kterýchž na svú jistinu vedlé prodaje toho platu nedojal, navrátiti, a nadto přidati plným právem. Na kteréžto věci usúzeno jest konečně, že z prvnie vymienky, kterúž Petr při zastavenie učinil, všechny svrchupsané otázky sú prosté, a odpověd z nich muož vzata býti, nebo z toho tak dobře prodaj jako i slibové od Pavla učinění stálí zuostanú. A Petr ještě ty penieze, kterýchž se na prodání platu nedostalo, dlužen jest jemu opraviti a dosti učiniti, aniž ten, ktož kúpil níže, než vedlé práva měsckého, leč by chtěl dobrovolně, k vyplacení platu Petrovi dá. Nebo poněvadž kúpil jest pro zisk, jako i jiná věc ten plat právem měsckým na jeho vuoli jest níže jej prodati, komuž se líbí, než vedlé šacovánie téhož práva. Protož {při smlúvách což se vymíní, to jest stálé}marginální přípisek mladší rukou při zástavách rukojemstvie a v slibiech nebo úmluvách, kterýchžkoli budú li jaké výmienky, vedlé těch koneční súdové mají vynošeni býti.

O témž, kterak se v súdu má jmieno býti, když několiko rukojmí slíbí komu nerozdielně

Usúzeno jest konečně: jestliže dva dlužníky slíbíta {o rukojemství rukú nerozdielnú}marginální přípisek mladší rukou kterému věřiteli za některaký dluh společně nebo nerozdielnú rukú, ten věřitel, když čas přijde placenie, má oba dva napomanúti. A jestliže jemu nezaplatí, muož, zprostě jednoho, od druhého všeho dluhu vcele dobýti, poněvadž sta se oba k zaplacení společně zavázala. Týž však má svého spoludlužníka, jehožto věřitel prosta jest nechal kteréhož zdielu naň příslušného, těmi obyčeji, jakož na dlužníka slušie, muož připuditi k zaplacení obyčeji spravedlnosti příslušnými.

O témž jelikožto k ležení

Přimietáno {rozjímáno}meziřádkový přípisek mladší rukou jest od sudieho rady, poněvadž právo staré

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 10 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).