Kapitoly o clu, ktož v jarmark zbožie veze skrze město a neprodává jeho, má clo s něho dáti
Ačkoli za času svobody jarmarkové města pro příčinu kupovánie neb prodávanie navštěvujíce s zboží a s kúpí jich cla neplatí, avšak trhu v městě nedějíce se, zbožie, kteréž provezú, ku placenie cla jako i jiné časy mají puzeni býti.
Ktož clo projede {jehož zanedbal brány, celný téhož nemá puditi k zaplacení}marginální přípisek mladší rukou
Ktož zbožie své bláznivě váže, clo projede, vrátí li se potom jiný čas, nemuož od celného puzen býti ku placení cla provezeného, neboť celný má bdieti nad placením cla a nespati.
O clu řečeném alfarch
S obilé, vína, postlánie i se všech jiných věcí, kteréžto cizie v čas války do měst k schování jakožto k miestu bezpečnému vezú, a potom opět vyvezú, žádné clo z práva nemá placeno býti. Opět zbožie neb věci, s nichžto clo z práva nebývá dáno, zanetbáním nebo zmeškáním cla nebude ztraceno, ale když jiné věci clu poddané, s nichžto clo má placeno býti, s dřieve řečenými věcmi bývají provezeny tajně, tehda opatrně má býti viděno, co jest práva při takových obojích věcech.
O celných nespravedlivých
Ktožkoli z celných vzal by clo nespravedlivé, dvěma počestnýma jsa přemožen, dá rychtáři 60 šilinkóv a každému přísežnému 30 a penieze proti právu vzaté má zase vrátiti. Po druhé jsa přemožen, rychtáři a přísežným deset funtóv zaplatí a tomu osobně penieze donese, jemuž jest je vzal, v kterýchž by koli končinách
