Blud přetěžký, najsvětějšímu náboženství protivný i škodlivý stavu a pokoji nábožných našich věrných milých, z prostřed stáda lidu našeho křesťanského královstvie našeho českého úplně vypléti mieniece za právo činíme, aby nižádnému v mezech králvostvie neslušalo železem rozpáleným neb vodú studenú čarovati ani jiným kterým pokolením čáruov k tomu podobným uvoditi ani jich požívati pro kterú příčinu, buďto snad porušenie panny neb cizoložstva chtě dojíti, jakožto že se někdy dálo, shledali sme, aneb jiným kterýmkoli vymyšleným obyčejem; pod pokutú, ktož by to činil, takovúto, neb že by radu neb pomoc k tomu dával: aby cti zbaven byl a zbožie jeho do našie komory obráceno bylo.
A kdež by sám mohl popaden býti, nerci toho dopúštieme, ale přikazujem, aby ohněm neb vodú, kterúž by věcí z tú dvú zhřešil, konec mrzký svému životu vzal. Nebo poněvadž božie všemohúcnosti všetečně pokúšeti směl a jeho súdu tajnému se posmievati, bližniemu svému těmi věcmi proti přirození jednaje, zahynúti hoden jest vedlé zaslúženie, aby se neradoval přirozeného toho života utěšenie.
Našich věrných žaloba častá uši dobroty našie obrážie, že v královstvie našem českém písařuov u desk a písařuov obecních, ješto publikové slovú, počet dlúhý a mnohý jest, ale uměnie přieliš krátké a malé jest a našim poddaným nedomnělé spósobie škody, převrhlostmi, lestmi a zmatky těžkými miesto dávají a činie, potom z toho nechuti jdú, nenávisti, a zbuzují se často ruoznice a škody, skrze kteréžto věci těch našich věrných statkové mrhají se a biedy i nedostatky trpěti musie.
Protož my, jenž poddaných našich stavu pokojného ustavičným myšlením vždycky hledáme a ovšem žalostně na své mysli to majíce, tiemto spasitedlným ustanovením za právo činíme, aby žádný nikdy, ktož praví by byl písařem neb u desk publikem kteréhož koli krále, kniežete aneb jiné kteréžkoli osoby, ješto by jměla svú moc zvláštní, učiněný písař publik aneb u desk, nesměl ani všetečně se pokúšel úřadu neb řemesla písařského neb u desk publikova pro nic vésti v královstvie našem, leč by prvé od nás neb od budúcích králuov přejasných českých, kteří v ty časy budú, listy odevřené s visutú pečetí Velebností
