Kterúžto věc my netoliko přeřezati, ale i z kořen vypléti mysléce, usuzujem, za právo činiece, aby nižádného úplně spřeženie, svazku neb smlúvy neb přísahy mezi kterýmižkoli buď kniežaty, pány neb mohutnými lidmi již pověděného královstvie žádnú příčinú neb věcí proti které osobě, městu, obci ani kterým obyčejem vóbec v některém kusu, listy ani přísahy potvrzením nebo také i beze všech těch věcí býti nemohlo bez Královské Velebnosti zjevného vědomie a přikázanie. Ktož by pak proti mysli ustanovenie tohoto šibalstvie neb spřež takovú učinili neb v tom shledáni byli, i ktož by vuoli k tomu svú dali, radu neb přiezen, ihned v královskú nechut vězte že sú upadli a sami i jich vše zboží že sú úplně na Králově Milosti.

Podobného poněvadž ku prvniemu neduhu pád smrtedlný snieti a zplna tělo výborné královstvie našeho vyčistiti snažnú pečlivostí žádáme, za právo usuzujem, aby nižádný úplně z pánóv neb vladyk, z měšťan, z sedlákóv ani kto z jiných osob, kteréhožkoli buď pokolenie, jakož sme někdy, ano mrzce se to dálo, shledávali, nižádným obyčejem neb věcí šibalstvie neb roty neb tovařistva neb smlúvy a scházenie kterého s jinými nečinili ani vcházeli, skládajíc vespolek penieze neb věci které na smrt některé uložené osoby nebo jinak kterýmkoli obyčejem úplně nebo v některém kusu, aby neslušelo toho nižádnému činiti ani v to vkráčeti ani úplně se o to pokúšeti. Ktož by pak proti právu tomu činili neb jim radili svolovati aneb přiezen přidávali, na tom miestě Králově Milosti buďte poručeni. Pakli smrt člověku z toho zjednána by byla, zbožie jich do komory královy všecko obrátiec, buďte stínáni.

Pýchu, kteráž milému božství vždy jest v nenávisti, také milosti našie úmysl vždycky v mrzkosti má, neb královské moci naše hrozná mocnost přinúceti má, aby pokojni byli, jež hřiech pozdviženie a pýchy zdzvihuje, aby nebyli pokojni. A tak túto výpovědí přikazujem, jestliže by který pán, božský potupuje súd a našie spravedlnosti v čest nemaje duostojenstvie, s pokřikem rukú brannú do země druhého pána běžel a ji všicku aneb diel spálil sám neb skrze jiné neb jiného, aneb toliko bez pálenie že by s pokřikem běžel, aneb bez pokřiku běže že by oheň pustil, ihnedky věz, že jest na Králově Milosti, tak aby dosti učiněnie najprvé těm spáleným a škodu trpiecím docela z zboží toho paliče a z věcí jeho podlé rovného rozváženie předešlo.