[135v]číslo strany rukopisuačkolivěk mně od Pána mého křivda ani které bezprávie neděje sě, ale móž sě někomu to přihoditi. Neb což mě muoj Buoh treskce a káže, hoden sem viece, neb sem jeho rady poslúchati nechtěl, an mě chtěl i k sobě z radosti rajské do radosti nebeské pojieti beze všie žalosti. A poněvadž sem se dopustil s mú ženú, kterúž jsi ty, Lucipeře, svedl i s svými ďábly, hněvu božieho, musím tak pozuostati do vóle jeho.“ A jakoby nahoru vzhlédl a jako by na ďábly nechtěl hleděti viece i vece: „Oči mé vždycky k Hospodinu. A k Bohu volal sem v svém zamúcení, neboť vytrhne Hospodin duše svých svatých z rukú nepřátel svých. Ó mój Bože, v těť sem úfal. Nedaj pohaněnu býti na věky, neboť nepřietelé obklíčiliť jsú mě. Vysvoboď, Pane, mě od mých nepřátel, Bože, Bože spasenie mého, neboť volám ve dne i v noci před tebú. Vejdiž volánie mé před tvój obličej a kaž a treskci mě k vóli své, jedné milosrdenstvie svého neodvracuj ode mne.“ A pochýliv hlavy své i vece ďáblóm: „Auvech, rada neupřiemá, auvech, rada falešná, auvech, chytrosti přelstivá! I co ty, Lucipeře, mluvíš se mnú? Však tvá řeč ukazuje neupřiemnost a faleš, neb pravíš, že by mi přál mnoho dobrého, i tvoji právě též. Ba věrnějí mi radíš Pána svého zapřieti, Pánu svému protiviti sě a pyčeš mne v mém opuštění[125]následuje nadbytečný text: a jsa tiem opuštění, který rkp. KNM IV E 6 na f. 125r neuvádí a jsa tiem vším vinen, což mi sě děje. A co s’ nám kdy radil, mně neb Evě, nikdy nám na dobré nepřišlo. Neb počátek služby tvé sladký a lahodný jest, ale prostředek a konec přieliš zlý a nesnesitedlný. I mám pak rady tvé poslúchati? A vy sami v sobě jste zlí a zle sě vám vede, kterak pak jiným chcete raditi dobře? Ó vy všichni ďáblé vókol stojiecí, povězte Pánu mému, že jsem nemocen pro milovánie, anižť méně jeho miluji pro zamúcenie. Nebť já viem, kohožť Pán Buoh miluje, tohoť treskce. A viemť já, žeť mě miluje, nebť to okázal jest a bude okazovati na věky. Protož darmo nemluvte mi aniž mi raďte, bychť odstúpil od Pána Boha mého a byl poznán i sluha nevěrný, jsa s protivníky Pána svého, jenž vy jste. I přestaňtež od trápenie duše mé. A já jsem poddán Pánu Bohu mému a modlím sě jemu. Neb bychť vstúpil na nebesa, tamť on jest, pakliť bych sstúpil až do pekel, takéť tu přítomen jest. A[136r]číslo strany rukopisuniž