usly[137v]číslo strany rukopisušechom od tebe, že by ještě nám, jsa v moci našiej, hrozil někakým výbojem pekla našeho, jenž miesto nedobyté jest aniž jest podobné, by sě o dobývanie kto pokusiti mohl, snad ty ještě neznáš rukú našich? Ale musímeť tebe snad jináče pokázati a tvé hrdé řeči pokusíme, tak li setrváš v té své ustavičnosti, jehož toho nemním. I třeba li je tobě hrdých řečí? Poněvadž ižádný vězeň, múdrý jsa, u vězení nemluví těch řečí, jenž by sobě ke škodě aneb prodlúžení jeho vězení byly. A což ty pak sobě hrdú řečí vyjednáš? Měj to sobě, poněvadž pravíš, že s’ byl dvořenínem dvoru nebeského, slýchal li s’ tam od dvořan nebeských, že řiekají mezi sebú: ‚Dva jednomu pán a třie vojsko?‘ A ty tuto vidíš jich proti sobě viec než dva nebo tři, ale mnoho tisíc, a chceš se všemi bojovati. Věru bláznivost a pomámenie veliké!“ Tehdy jiní ďáblé nedáchu jemu viec s ním mluviti, ale káza Luciper řetězy a závorami železnými velmi pilně uzavierati a mlaty zamlátiti i závorami utvrditi a zjedna a zpósobi vrátné a úředníky pekelné. I od toho času bylo jest peklo pilně osaženo a pevnými závorami uzavieráno, jenž prvé tak stalo jest, aby ktož chce, šel do něho i z něho. Neb vece Luciper k svým: „Tutoť kunštu nenie, byť Adam něčemu neporozuměl, nemluvilť by nám tak hrdě. I potřebieť jest nám samým sě opatrovati, než by nás jiní střiehli a opatrovali, a nelitovati stráží a vrátných pilných a věrných a závor a mlatuov kázati dosti nadělati.“ Tehdy káza Adama v temnosti pekelnie vsaditi, aby radosti ani utěšenie neměl nižádného. A rozkáza Solfernovi a Tartareovi doktoru, aby ještě pokusili sě o to, zda by Adama některak mohli přelstiti, že v tom jemu libost zvláštní okáží, jenž řekla sta toho pilna býti.

Potom pak rozesla Luciper své posly na svět, kterak sě kde v kterém kraji u kterého člověka děje pod okršlkem nebeským, aby to zvědúce, i dali jemu věděti. Neb Luciper ďábel při každém člověku po narození jeho ustavil jest, aby jeden při něm vždy byl a ponúkal jeho ke zlému. I přijide poselstvie, že Eva nemáhá velmi a že živa nebude a že jsú to tak osadili, že z rukú jich pro nic neujde, protož kterak s tiem rozkáže učiniti, káže li ji po smrti hned nésti k Adamovi, čili jinam, kam rozkáže, do pekla jiného ji přinésti. A s tiem poselstvím[gm]poselstvím] poſelſtwiem byl přišel Cele[138r]číslo strany rukopisurentinus,