se sebravše, s ní pluly. A potom sú všecky pro křesťanskú vieru krev prolily.
A když svatá Uršula všecky panny i všecken sbor na křesťanskú vieru obrátila, vsedavše na moře, k jednomu břehu připluly a odtad do Kolína přišly. A tu se anjel svaté Uršule zjevil, jie pověděl, že se všecky ve zdraví vrátiece, svú krev pro Jezukrista proliti mají. A tak odtad vstavše, do Bazilea připluly a podlé anjelského zjevenie tu lodie ostavivše, všecky pěše do Říma šly. Jichžto příštie svatý otec papež jménem Cyriakus uslyšav, velmi [se]text doplněný editorem uradoval, neb z britanské země rodem byl a mezi nimi mnoho svých příbuzných měl. Proněžto se vším žákovstvem proti nim vyšed, s velikú je ctí přijal. Tehda té noci svatý otec papež zjevenie měl, že s nimi pro křesťanskú vieru svú krev proliti má. To v sobě utajiv, všecky, ješto křestěné nebyli, pokřtil. A že bieše po svatém Petru rok a XI neděl na devatýnádctém miestě nad svatú cierkví vládl, přede všemi zjevně svój úmysl pověděl a papežstvie vzdal. Tomu se všichni, a zvláště kardinálové, protiviec, jemu mluviechu a řkúc: Nenie to smyslné, by ty tak povýšeného stavu ostana, po těch blázniciech šel. Jimžto nikterakž nepovoliv, miesto sebe jednoho svatého muže, jemužto řiekali Ametos, papežem učinil.
Zatiem římská kniežata, křesťanskéj vieře protivna, zvláště ta dva, Afrikanus a Maximianus, vidúce, ano k těm svatým pannám se všech stran lidé běžie, svatú vieru přijímajíc a jich se sboru přikazujíc, počechu se jim protiviti, bojiece se, by jimi křesťanská viera znamenitě neplodila. Proněžto na jich se cestu snažně přeptavše, posly k jednomu svému příbuznému, jemužto Julius řiekali, vzkázali a řkúc: Když takéto dievky do římských vlastí do města Kolína přídú, sbera se vojensky,
