[145r]číslo strany rukopisubuď mien. A jakož nicenský sbor o svatokupcích ustavil jest, i ten biskup, jenž dává, i ti, jenž od něho berú, nekněžie, buď to slibem, buď to službú, věčného pálenie ohňóm buďte poddáni.“ Opět die svatý Řehoř[224]na okraji latinský přípisem s názvem díla: „Jakož biskupovi ruky, kterúž klade, neslušie prodávati, takež sluha neb písař nemá v svěcení[225]nad řádkem připsáno „na kněžstvie“ jeho[226]nad řádkem připsáno „biskupově“ ani hlasu[227]na okraji připsáno „jímž volá k svěcení“, ani písma[228]nad řádkem připsáno „listóv“ prodávati.“ Opět die[229]na okraji latinský přípisek s názvem díla: „Kostel, kterýž z úmluvy[230]nad řádkem připsáno „peněžité“ posvěcen[231]nad řádkem připsáno „přěd lidem“ bude, radějše vysvěcený než svěcený[232]nad řádkem připsáno „před Bohem“ slúti má.“ Alexander papež die takto[233]na okraji latinský přípisek s názvem díla: „Tací trhovci, to věz svatokupci, ne jako jiní hřiešníci mají tresktáni býti. Ale od chrámu božieho, to věz od svaté cierkvi dále mají zavrženi býti. Neb jakož skrzě holubici ti prodavači sě znamenávají, kteříž svaté vkládanie ruky prodávati žádají, takež skrzě penězoměnce kostelnieho obroka prodavači sě znamenávají, kteříž dar boží, jakož čtenie svědčí, jeskyni lotrovú činie.“ To Alexander. Opět týž die takto[234]na okraji latinský přípisek s názvem díla: „Následuje svaté apoštoly a poctivé otcě, se vším doufáním volám, že ktož skrzě svatokupectvie svěcen jest, buď to kněz, buď to jáhen, jest nehoden knězstvie. Kaifášovo[235]na okraji připsáno „biskupovo, jenž na penězích jest biskupem jako Kaifáš“ ustavenie a nalezenie Šimonovo[236]k tomuto místu se vztahuje přípisek na okraji „to jest toho, jenž jako Šimon dal jest penieze, aby moc vzal“ od svatého knězstvie jest vzdáleno.“ Svatý Remigius takto píše v kázaní[237]na okraji latinský přípisek s názvem díla: „Pilně znamenati mají kněžie to a ostřiehati sě, aby domu božieho v jeskyni lotrovú neobrátili. Neb lotr jest ten, ktož zisku[238]na okraji připsáno „tělestného“ zákonem[239]nad řádkem připsáno „křesťanstvím“ hledá, z přípravy svatosti[240]nad řádkem připsáno „to jest ukazuje skutky, jako by byli svati“ pilen jest příčiny trhovstvie. Protož mají sě strachovati ti, aby, jakož oni z chrámu tělestného sú vyvrženi, též i tito aby z chrámu duchovnieho nebyli vymietáni. Neb každý den pán v dóm otcě svého, v svatú cierkev vchodí a zaneprázdněné zisky mrzkými vymietá a jednoho hřiecha má[241]nad řádkem připsáno „to jest viní“ prodavače i kupcě[242]na okraji připsáno „jednoho hřiechá má, to věz jedniem hřiechem oba viní, ač móž jeden tieže než druhý hřěšiti“. Neb prodavači jsú ti, kteříž svatá svěcenie[243]na okraji připsáno „i na knězstvie i na jiná duostojenstvie“ za penieze dávají. Ale kupci jsú ti, kteříž za spravedlivost penieze dávají a dadúce penieze podacím, kupují hřiech. Znamenáno má býti, že sě die[244]nad řádkem připsáno „ve čtení“: Stoly penězoměncóv a stolicě prodavačóv holubic převracel jest. Neb co skrzě stoly penězoměncóv, jedné oltáři sě znamenávají, kteříž oltáři lakomstvím[245]na okraji připsáno „protože jimi z lakomstvie penieze těžie“ zlých kněží stolové činie sě penězoměncóv. Co skrze stolicě prodavačóv holubic, jedné mistrské[246]na okraji připsáno „prelátské“ duostojenstvie v cierkvi[247]na okraji připsáno „v sboru křěsťanském“ sě znamená, kteréžto když k zisku[248]nad řádkem připsáno „tělestnému“ uhne sě[249]nad řádkem připsáno „ukřiví sě“, v nic sě obrátí[250]nad řádkem připsáno „to jest že sě zmaří“. A co skrze holubicě, jedné Duch svatý sě znamená, jenž sě nad pánem[251]nad řádkem připsáno „Ježíšem“ křstěným v podobenství holubice ukázal. A kteří jsú, jenž holubicě prodávají, jedné ti, kteříž Ducha svatého[252]na okraji připsáno „to jest dary Ducha svatého, jako křest, zpověd, svěcenie“ skrze ruky vloženie na penězích dávají. Ale pán stolice prodavačóv holubic převracie, neb takých kněží penieze ruší. Neb kterýž kolivěk biskup dar svatého Ducha prodává, ač před viděním lidí biskupským rúchem stkvie sě, již před božíma očima knězstvie zbaven jest. Protož i svatá ustavenie svatokupecké kacieřstvie klnú a knězstvie zbaviti přikazují ty, kteřížto dadúce dar duchovní, zisku hledají.“ To vše svatý Remigius píše, svatého Písma pilný vykladač. Svatý Ambrož die takto[253]na okraji latinský přípisek s názvem díla: „Nalézají sě všelicě mnozí, tržením daru chtiece kúpiti dar Ducha svatého, když penieze dávají, aby biskupského řádu povýšenie vzěli, zapomenuvše slov Petrových, jenž jest řekl k Šimonovi: Peniezi tvoji buďte s tebú k zatracení, že jsi sě domněl, by dar boží za penieze vzal. Na okraji připsáno:[254]„Věz, žeť Ducha svatého, jenž jest Buoh, tohoť ani dáti mohú kněžie ani prodati, aniž sě domnějí, by chtěli toho ducha prodati, než dary ty prodávají, když z peněz je vedú. “ Protož, že i v obyčeji jest tak veliká[255]pod textem připsáno: „Věz, že stolicě prodavačóv holubic jest každé duostojenstvie, v němž kto sedě, to jest jsa, prodává dary Ducha svatého. A tak ač apoštolstvie Jidášovo, jelikožto bylo jest od Boha, jest dobré, avšak lakomstvie Jidášovo učinilo jest je stolicí toho, jenž jest holubici prodal. Též papežstvie, biskupstvie, kněžstvie i jiné duostojenstvie.“