[140r]číslo strany rukopisurozlúčiti. Neb když die jeden, že kněžie mají moc, jíž mohú hřiechy odpustiti, to jest pravda, že mají moc třetí, služebnú. A když druhý die, že kněžie nemají moci odpúštěti hřiechóv, to jest pravda, že nemají moci svémocné ani podsvémocné, neb ani svú mocí hřiechóv odpúštějí jako Buoh, ani sú za hřiechy světa umřeli jako Kristus[36]na okraji latinský přípisek.

Pak ještě jest čtvrté odpuštěnie hřiechóv, k němuž každý člověk, kterýž rozumu požívá, jest zavázán tak, že má moc od Boha dánu i přikázánu, aby odpustil hřiechy svým vinníkóm, neb die v šesté kapitole svatého Matúše[37]na okraji přípisek „Mt 6“: „Odpustíte li lidem hřiechy jich, odpustí také vám otec nebeský hřiechy váše. Pakli neodpustíte lidem, aniž otec váš odpustí vám hřiechóv vašich.“ Tuto řeč mluvil jest Spasitel, učiv učedlníky své i nás, kterak sě máme modliti řiekajíce: „Odpusť nám náše viny, jakož i my odpúštieme svým vinníkóm.“ A že kněžie blúdie, jakož řečeno jest, protož aby sě bludu vystřiehli, o hřiechóv odpuštění u Betlémě stojí takto psáno: Odpuštěnie hřiechóv.

Svatý Augustin[38]na okraji latinský přípisek – odkaz na Augustina v kázaní obecném na ono čtenie: „Prosieše Ježíše jeden zákonník“ na ono slovo „odpúštějí sě jí hřiechové mnozí“, vykládaje, dovodí, že púhý člověk[39]na okraji připsáno „to jest člověk, jenž nenie Bohem“ člověk nemóž hřiechóv odpustiti a že zákonník méně zlý byl jest, věře Krista púhého člověka, jenž nemóž hřiechóv otpustiti, nežli kacieř, jenž die, by on mohl člověku hřiechy odpustiti, i mluví takto: „Zákonník lepší[40]na okraji připsáno „to jest méně zlý“ jest byl, neb když jest měl Krista za púhého člověka, nevěřieše, by mohli od člověka hřiechové odpuštěni býti. A protož lepší Židóm nežli kacieřóm ukázal sě[41]na okraji připsáno „zdál sě“ rozum, neb Židé řekli sú: Kto jest tento, že také hřiechy odpúštie? Smie sobě to člověk přitáhnúti neb sobiti lživě? Což die proti tomu zasě kacieř? Já odpúštiem, já čistím, já svata činím. Odpověz jemu: Ne já, ale Kristus. Ó, člověče, když já od Židóv mnien sem člověkem[42]na okraji připsáno „to jest púhým, a ne Bohem“ odpuštěnie hřiechóv by ote mne mohlo býti, nemněli sú. Protož ne já sobě, ale odpovie tobě Kristus: Ó, kacieři, ty, jsa člověkem[43]na okraji připsáno „to jest púhým, a nejsa Bohem“, dieš: Poď, ženo, já tě spasím[44]na okraji připsáno „spasenu učiním“. Já když sem mnien púhým člověkem, řekl jsem: Jdi, ženo, viera tvá tě spasila[45]na okraji připsáno „neb spasenu učinila“. Odpoviedají, nevědúce, jakož die apoštol, ani co mluvie, ani o čem jistie. Odpoviedají a řkú: Neodpúštějí li lidé hřiechóv, lež jest, což die Kristus: Což rozviežete na zemi, bude rozvázáno i na nebi. Neviete, proč to řečeno jest? Měl jest dáti pán[46]nad řádkem připsáno „Kristus“ lidem Ducha svatého a od toho Ducha svatého svým věrným odpuštěnie hřiechóv, ne zaslúžením lidským chtěl jest rozuměti, by měli hřiechové odpuštěni býti. Neb co jsi, člověče, jedné neduživý? A potřebuješ sám zdravie, chceš mi býti lékařem? Se mnú hledaj lékařstvie! A aby to zřetedlnějé ukázal Pán[47]nad řádkem připsáno „Kristus“, že od Ducha svatého, kteréhož jest dal učedlníkóm svým, odpúštěti hřiechy, ne zaslúženími lidskými, v jednom miestě takto die[48]na okraji latinský přípisek: Vezměte Ducha svatého! Ihned jest přidal: Ač komu odpustíte hřiechy, odpúštějí sě jemu, to jest Duch svatý odpúštie, ne vy.“ To Augustin[49]na okraji latinský přípisek: „Neodjímá hřiechóv, jedné sám Kristus, jenž jest beránek boží, snímající hřiechy světa.“ Jeroným na čtenie svatého Matúše v šestnádsté kapitole na ono slovo „Tobě dám klíče králevstvie nebeské“ takto die: „V tomto miestě biskupové a kněžie nerozumějíce