buď mien. A jakož nicenský sbor o svatokupcích ustavil jest, i ten biskup, jenž dává, i ti, jenž od něho berú, nekněžie, buď to slibem, buď to službú, věčného pálenie ohňóm buďte poddáni.“ Opět die svatý Řehoř: „Jakož biskupovi ruky, kterúž klade, neslušie prodávati, takež sluha neb písař nemá v svěcení jeho ani hlasu, ani písma prodávati.“ Opět die: „Kostel, kterýž z úmluvy posvěcen bude, radějše vysvěcený než svěcený slúti má.“ Alexander papež die takto: „Tací trhovci, to věz svatokupci, ne jako jiní hřiešníci mají tresktáni býti. Ale od chrámu božieho, to věz od svaté cierkvi dále mají zavrženi býti. Neb jakož skrzě holubici ti prodavači sě znamenávají, kteříž svaté vkládanie ruky prodávati žádají, takež skrzě penězoměnce kostelnieho obroka prodavači sě znamenávají, kteříž dar boží, jakož čtenie svědčí, jeskyni lotrovú činie.“ To Alexander. Opět týž die takto: „Následuje svaté apoštoly a poctivé otcě, se vším doufáním volám, že ktož skrzě svatokupectvie svěcen jest, buď to kněz, buď to jáhen, jest nehoden knězstvie. Kaifášovo ustavenie a nalezenie Šimonovo od svatého knězstvie jest vzdáleno.“ Svatý Remigius takto píše v kázaní: „Pilně znamenati mají kněžie to a ostřiehati sě, aby domu božieho v jeskyni lotrovú neobrátili. Neb lotr jest ten, ktož zisku zákonem hledá, z přípravy svatosti pilen jest příčiny trhovstvie. Protož mají sě strachovati ti, aby, jakož oni z chrámu tělestného sú vyvrženi, též i tito aby z chrámu duchovnieho nebyli vymietáni. Neb každý den pán v dóm otcě svého, v svatú cierkev vchodí a zaneprázdněné zisky mrzkými vymietá a jednoho hřiecha má prodavače i kupcě. Neb prodavači jsú ti, kteříž svatá svěcenie za penieze dávají. Ale kupci jsú ti, kteříž za spravedlivost penieze dávají a dadúce penieze podacím, kupují hřiech. Znamenáno má býti, že sě die: Stoly penězoměncóv a stolicě prodavačóv holubic převracel jest. Neb co skrzě stoly penězoměncóv, jedné oltáři sě znamenávají, kteříž oltáři lakomstvím zlých kněží stolové činie sě penězoměncóv. Co skrze stolicě prodavačóv holubic, jedné mistrské duostojenstvie v cierkvi sě znamená, kteréžto když k zisku uhne sě, v nic sě obrátí. A co skrze holubicě, jedné Duch svatý sě znamená, jenž sě nad pánem křstěným v podobenství holubice ukázal. A kteří jsú, jenž holubicě prodávají, jedné ti, kteříž Ducha svatého skrze ruky vloženie na penězích dávají. Ale pán stolice prodavačóv holubic převracie, neb takých kněží penieze ruší. Neb kterýž kolivěk biskup dar svatého Ducha prodává, ač před viděním lidí biskupským rúchem stkvie sě, již před božíma očima knězstvie zbaven jest. Protož i svatá ustavenie svatokupecké kacieřstvie klnú a knězstvie zbaviti přikazují ty, kteřížto dadúce dar duchovní, zisku hledají.“ To vše svatý Remigius píše, svatého Písma pilný vykladač. Svatý Ambrož die takto: „Nalézají sě všelicě mnozí, tržením daru chtiece kúpiti dar Ducha svatého, když penieze dávají, aby biskupského řádu povýšenie vzěli, zapomenuvše slov Petrových, jenž jest řekl k Šimonovi: Peniezi tvoji buďte s tebú k zatracení, že jsi sě domněl, by dar boží za penieze vzal. Na okraji připsáno: Protož, že i v obyčeji jest tak veliká