[O šesti bludiech]text doplněný editorem[1]název díla doplněn editorem
Znamenav šest bludóv, jimiž mnozí mohli by býti zavedeni, položil sem Písmo svatých u Betlémě na stěně, aby sě jich lidé vystřiehli. Prvý blud o stvoření. Druhý o věření. Třetí o hřiechóv odpuštění. Čtvrtý o poslušenství. Pátý o kletbě. Šestý svatokupectvie. A tak prvá kapitola jest proti prvému bludu, druhá proti druhému a tak dále.
[Kapitola první]text doplněný editorem[2]nadpis doplněn editorem
Blud o stvoření jest tento: že blázniví kněžie pravie, že oni, kolikokrát chtie, tělo božie stvořie a že oni jsú stvořitelé svého stvořitele. A tak viece pravie, že každý kněz jest duostojnější než Panna Maria, matka božie, dovodiece takto, že ona jednú jest Boha Ježíše Krista urodila, ale každý kněz, ten ho móž často stvořiti. A tak nebožátka vzdvíhají sě duostojenstvím nad Pannu Mariji, ne i nad Krista, pravého Boha i člověka, řkúce, že jsú jeho stvořitelé, a tiem vzdvižením jsúce pravý Antikrist, o němž die svatý Pavel, že sě vzdvíhá nade všecko, což slove Buoh, to jest nad Krista, jenž v pravdě slove i člověk i Buoh.
A aby lépe věrní mohli řeči svatých učitelóv srozuměti a blud, tento poznajíce, lépe sě varovati, mají věděti: prvé, že stvořiti jest něco učiniti z ničehož. A tak Buoh stvořil jest nebe i zemi i všecky věci kromě sebe z ničehož, tak že nic jest nebylo přěd stvořením světa, jedné Buoh. Z toho jest naučenie, že každá věc, kteráž jest a nenie Bohem, ta jest stvořenie a že počala jest býti. Druhé naučenie, že jedné Buoh jest stvořitel, a jakož jest jediný Buoh, tak jest jediný stvořitel. Druhé mají věděti lidé, že také stvořiti v Písmě slove něco z jiné věci učiniti. Jakož die Písmo, že stvořil jest Buoh člověka z hlíny zemské, to věz učinil jest ho vedlé těla z země. Pak třetie stvořiti jest některého člověka mocí některú neb úřadem obdařiti. A tak král tvoří rytieře, když člověka učiní rytieřem. Biskup tvoří kněze, když mu dá boží mocí knězstvie. Čtvrté stvořiti slove zpósob některé věci dáti, jako maléř dá dřevu zpósob tak, že zpósobí, aby to dřevo bylo podobno k člověku neb k jiné věci. A krajčí dá zpósob suknu, aby bylo to sukno plášť neb sukně neb kukla. Též švec zpósobí kuoži, aby byla kuože třevícem. A žena v tvořidle stvoří z sýřenie sýr a dobrý kněz slovem božím stvoří, to věz zpósobí člověka, aby byl synem božím. Avšak ti všickni, již řečení neslovú v Písmě stvořitelé, ale slovú řemeslníci aneb činitelé a dělníci.
A nižádným tiem čtverým obyčejem ani kterým z těch nemóž kněz stvořiti ne toliko Boha, ale ani těla Kristova. Neb ani učiniti móž těla Kristova z ničehož, ani móž učiniti ho z jiné věci, neb tělo Kristovo, to jakž jest jednú stvořeno od Boha v životě Panny Marie z krve jejie, tak to tělo nikdy jest nezhynulo, ani kdy potom sě počalo, aniž sě móž znova počieti. Protož nižádný kněz nemóž ho stvořiti z ničehož ani z jiné věci učiniti. Také kněz nemóž ho na mši úředníkem učiniti ani jemu kterú zpósobu čtvrtým, jako sem řekl, obyčejem dáti.
Protož blúdie kněžie, kteříž mnie, by pro jich mše slúženie počal Ježíš neb jeho tělo znova býti. A tak blúdie mnějíce, by byli boží stvoři[138v]číslo strany rukopisutelé