[143r]číslo strany rukopisuvázal, nebť nespravedlivé svazky ruší spravedlnost.“ Týž k žákovstvu[a]žákovstvu] žakowſku iponenskému die[130]na okraji latinský přípisek „ad clericum iponensem“: „Co škodí člověku, že z té dsky chce jej shladiti lidská hlúpost, poněvadž z knih živých neshlazuje ho zlé svědomie?“ Opět jinde die[131]na okraji latinský přípisek „idem ipsius“: „Ač pak potupíš za čas od člověka a ač vyřkneš odsúzenie prvnieho konšela na Cypriána[132]na okraji nečitelný přípisek, jináť jest stolice zemská a jiná stolice nebeská[133]mezi řádky připsáno „to jest moc, jíž súdí Bóh nebeský“. Od nižšieť vezme odsúzenie a od vyššie korunu.“ Opět die: „Nepravá kletba kletého neurážie, alebrž toho, jenž klne.“ Gelasius papež die[134]na okraji latinský přípisek: „Na kohož vydána jest kletba, slož blud[135]na okraji připsáno „ač jej máš“, a prázdná[136]nad řádkem připsáno „že neškodí“ jest, pakli jest nespravedlivá, tiem viece jie tbáti nemá, čím viece u Boha a u jeho cierkve[137]nad řádkem připsáno „svaté“ nižádného nemóž obtiežiti křivá kletba. Protož tak od té kletby sebe rozvázati nežádaj, kterúž vie, že nikoli nenie svázán. Nespravedlivá kletba škodí viece, jenž tomu klne nežli kletému.“ Opět jest psáno[138]na okraji latinský přípisek, že viece má býti následováno své svědomie nežli prelátóv kletba. Opět jest psáno[139]na okraji latinský přípisek: „Křivá kletba ani před Bohem, ani před sborem vieže.“ Svatý Augustin[140]na okraji latinský přípisek „De summo bono 11, 9, 3“: „Vedlé obecné viery ani Bohu kto škoditi móž. Ani Buoh nespravedlivě škoditi komu móž. Ani škoditi nespravedlivě komu trpí.“ Opět psáno jest[141]na okraji latinský přípisek: „Ktož spravedlivý jest a nespravedlivě jest klet, odplata jemu sě dává[142]nad řádkem připsáno „ot Boha“.“ Opět psáno jest[143]na okraji latinský přípisek: „Když poddané klnú, kteřížto[144]nad řádkem připsáno „poddaní“ ke zlému nuceni nemohú[145]nad řádkem připsáno „spravedlivě“ býti, tehdy kletby nemají poslúchati, neb ani před Bohem, ani před sborem jeho[146]nad řádkem připsáno „křesťanským“ koho obtěžuje křivá kletba.“ Svatý Augustin die[147]na okraji latinský přípisek: „My na nižádného kletby vydati nemóžeme[148]nad řádkem připsáno „hodně“, jedné na přemoženého[149]nad řádkem připsáno „v zlosti“ aneb na toho, jenž dobrovolně sě přiznal[150]nad řádkem připsáno „k zlosti“. Pod textem následuje přípisek: „Ač potupíš, to jest ty, ktož si kolivěk od člověka, to jest skrze kterého kolivěk člověka. Odsúzenie neb kletbu obdržie. Ač vyřkneš odsúzenie, to jest křivé prvnieho konšela, to věz vládaře, neb rádcě neb súdcě neb purgmistra na Cypriána, toho nevinného člověka neb na jiného kterého kolivěk.“ Svatý Jeroným takto die[151]na okraji latinský přípisek: „Ty, jichž hřiechové zjevní sú, z sboru vymietámy. Ale kdež hřiech zjevný nenie, vyvrci z sboru nižádného nemóžemy, abychom snad, vytrhávajíce kúkol, nevytrhali s ním také i pšenicě.“ Opět psáno jest[152]na okraji latinský přípisek: „Nižádný biskup kterého kolivěk bez jisté a zjevné příčiny hřiecha obcovánie nezbavuj sboru křesťanského. Neb poňavadž vyobcovánie[153]nad řádkem připsáno „kletba“ smrti[154]nad řádkem připsáno „hřiecha smrtedlného“ jest potupenie, protož nemá pro jiné než pro smrtedlný hřiech uložena býti. A to na ty, kteříž nemohú jinak polepšeni býti.“ Opět psáno jest[155]na okraji latinský přípisek: „Súd boží na pravdě, kterážto ani zklamává, ani zklamána bývá, vždy záleží. Ale súd sboru[156]nad řádkem připsáno „křesťanského“ někdy po domnění[157]nad řádkem připsáno „nejistém“ jde, kterémužto sboru i zklamati[158]nad řádkem připsáno „jiného“ i zklamánu[159]nad řádkem připsáno „od jiného“ býti spřiházie sě. Protož někdy přiházie sě, že ten, kterýž svázán jest před Bohem[160]nad řádkem připsáno „právě“, před sborem jest[161]nad řádkem připsáno „v domnění, ač tak nenie“ rozvázán. A ten, kterýž svoboden jest před Bohem, sborskú[162]nad řádkem připsáno „lidskú“ kletbú jest[163]na okraji připsáno „v domnění neb o domnění“ svázán.“ Svatý Řehoř takto die[164]na okraji latinský přípisek: „Mezi řečmi chvaličóv a tupičóv k svědomí utéci sě máme. A nebude li nalezena dobrota, kteráž o nás řečena jest, veliké zamúcenie máme mieti. A opět nebude li v něm nalezena zlost, kterúž o nás lidé mluvie, u velikú máme radost poskočiti. Neb co jest, že ne všickni chválé a svědomie nás svobodny ukazuje? Máme Pavla, jenž die: Chvála náše tato jest: svědectvie svědomie našeho. Job také die: „Aj, v nebi svědek mój. Protož, jest li nám svědek v nebi, svědek v srdci, nechajme bláznóv vně mluviti, což chtie.“ Týž Řehoř svatý die[165]na okraji latinský přípisek: „Ve všech věcech protivných, kteréž sě v tomto životě přiházějí, sám, jakož viete, vše[143v]číslo strany rukopisumohúcieho