[145v]číslo strany rukopisuzlost[256]nad řádkem připsáno „to jest svatokupectvie“ i že věččích[257]nad řádkem připsáno „svatých“ často mečem[258]nad řádkem připsáno „pomstú“ uřezána[259]nad řádkem připsáno „potupena“ jest a my také k té ráně znamenité ohnivé, jenž zóstává ještě, přikládáme železo[260]nad řádkem připsáno „pomstu kletbú“, ustavujíce pilně, aby každý, jenž za dóstojenstvie daru božieho který kolivěk dar by dal a byl ohlášen, od toho času aby věděl, že kletby pohaněním jest potupen. A od účastnosti těla Kristova i krve odlúčen, poňavadž vědomo jest Kristovi, že prokletý učinil jest hřiech.“ Opět die svatý Ambrož[261]na okraji přípisek „idem ibid“: „Toť jest, čehož želém, že arcibiskup tělestně jest biskupa učinil, neb jest pro penieze duchovně malomocného v úřad postavil. Peniezi, řekl jest, tvoji buďte s tebú k zatracení, že dar Ducha svatého za penieze si kúpil a odměnu divnú k zatracení duše dokonal si.“ To Ambrož. Opět die[262]na okraji přípisek „idem ibid“: „Jistě očima tělestnýma zdá sě jako biskup veliký a božím viděním vidí sě malomocný veliký, za penieze dobyl jest nehodného biskupstvie a před Bohem ztratil jest vnitřnieho člověka. Tělo vzalo jest dóstojenstvie a duše ztratila jest poctivost.“ Opět die[263]na okraji latinský přípisek: „Když jest svěcen k biskupství, co jest dal, bylo jest zlato, co jest ztratil, byla jest duše. Když jest jiného světil, co jest vzal, bylo jest zlato, co jest dal, bylo jest malomocenstvie.“ Innocencius papež takto píše[264]na okraji latinský přípisek: „Ač kto neb ktož prebend neb převorstvie neb děkanstvie neb duostojenstvie některého kostelnieho neb svátosti které kostelnie, jakožto křižma neb oleje svatého a svěcenie oltářóv neb kostelóv, skrze zlořečenú žádost lakomstvie penězmi dobyl jest, duostojenstvie zle dobytého buď zbaven. A kupec i prodavač i přímluvcě škralúpem pohaněnie buďte poraženi. A ani za ztravu ani z kterého obyčeje i napřed i potom co buď nucením žádáno. Ani on dáti směj, nebť svatokupectvie jest. Ale svobodně, bez kterého kolivěk umenšenie, daného duostojenstvie a dobroděnstvie požívaj.“ To Innocencius[265]na okraji latinský přípisek. Také v ustaveních takto psáno jest: „Ustavujeme, aby, jakož od svěcenie kostelóv a od svěcenie žákóv nic nemá bráno býti, tak také ani za balsám[266]nad řádkem připsáno „jejž světie s olejem“ ani za sviece, jež by kupovali, aby nic kněžie nedávali, kteříž křižmo mají bráti[267]nad řádkem připsáno „od biskupa“. Protož biskupové za statky kostelnie balsám nechť kupují a sviece každý v svém kostele.“ Opět sbor triburský die[268]na okraji latinský přípisek: „Povědieno jest, že obyčej jest v některých miestech, že za vzětie křižma penieze dávají, také i za křest, i za těla božieho přijímanie. Ty za svatokupectvie kacieřstvie potupil jest svatý sbor a proklel jest. A aby potom ani od svěcenie ani za křižmo ani za balsám ani za pohřeb ani za těla božieho přijímanie, aby co bylo nuzením vzato, ustavil jest. Ale aby darové boží[269]nad řádkem připsáno „již jmenovaní“ vděčným[270]nad řádkem připsáno „to jest bez peněz“ rozdávaním dávali byli, tak ustavil jest sbor.“ A že svatokupci chtie sě obyčejem od hřiecha vymluviti, protož znamenitě Innocencius položil jest, aby „ani z kterého obyčeje co napřed neb potom nucením bylo žádáno, neb svatokupectvie jest.“ A opět die Innocencius[271]na okraji latinský přípisek: „Mnějí, by pro to slušelo, že by zákon smrti z dlúhého obyčeje byl hodný, domnievají sě, neznamenajíce, že tiem těžší jsú hřieši, čím déle nezčastnú duši držie svázánu.“ Svatý Augustin die[272]na okraji latinský přípisek: „Že někteří, jež rozum[273]nad řádkem připsáno „to jest dóvod dobrý“ přemáhá, před nás kladú obyčej, jako by obyčej věččí byl než pravda, a že by v duchovních věcech nemělo býti následováno