proto, že skutkuo dobrých, aby bohu vděčni byli, v takovém stavu činiti nemuož. Jestiť také i nájchudší proto, že jemu nic dáno býti nemůž, neb skutkové dobří neprospívají jemu k spasení, neb není živ, jediné podlé těla. A protož dí Boecius: Člověk zlý není člověk, než jako člověk mrtvý.

Čtvrté pro hřiech zbaveni býváme světla vnitřního a býváme oslepeni a v temnosti uvedeni. Jakož Sophoniáš praví: Choditi budú jako slepí, kteří sú hřešili pánu. A David die: Neznali sú ani rozuměli, v temnostech chodí. Protož die svatý Jeroným: Snížena jistě bývá duše skrze hřiech vnitř, aby nemohla zhlédnúti zhuoru.

Páté hřiech jest jako shnilost v jablku, neb jakož shnilost odjímá jablku zdraví, pěknost, barvu, vůni i chut, tak hřích smrtedlný odjímá duši krásu, života vuoni, dobré pověsti, zdraví boží milosti, barvu slušné způsoby a chut slávy. A protož shnilost jest všeliký hřiech, neb o něm dí Izaiáš: Ktož činí hřích mrzčejší, jest bláta život jeho. A svatý Augustýn: Snesitedlnějí pes shnilý smrdí lidem, než duše hříšná bohu. A protož v jiném místě opět dí: Co prospívá truhla plná, jestliže svědomí jest prázdné? Chceš dobré věci míti, a dobrý nechceš býti. Zdali nevidíš, že by se styděti z dobrých věcí tvých, jestliže duom tvój plný jest jich a tebe zlého má. Co jest, co by zle míti chtěl, pověz mi, nic ovšem, ne ženu, ne syna, ne služebníka, ne děvku, ne sukni, ale ani nohavice, avšak chceš míti zlý život. Prosím tebe, předlož život tvuoj, nohavici tvé, poněvadž jistě