[184]číslo strany rukopisuokrúhlost. Páté, neb okrúhlá[bi]okrúhlá] okruchla věc vyrazuje práznost, ale jiná forma ne tak, ale že svět má plný býti, proto okrúhlá forma jest jemu dána. Šesté, aby slunce okrúhle se hýbíc, noc nám učinilo, kdy jest vespod, a den, kdy svrchu.

Zavěšenie světa jest zavěšenie všeho světa na nic, než toliko na samým slovu božím ze dvú věcí znamenaná. Najprvé, neb nenie na čem jiném krumfeštuov zasaditi, poněvadž nic jest nebylo před počátkem světa. Druhé, neb dnes a až[50]až je napsáno dvakrát, první výskyt je přeškrtnut na věky písmo svědší, že drží svět v rukú pěstí své a on jest krumfešt světu nekrumfeštný a nemiestný.

Dokonalost světa jest dokonalost, ze tří věcí se nám oznamujíc. Najprvé, že všecky potřeby se v něm najdú bez nedostatku každému stvořenie. Druhé, protože jest učiněn od dokonalého řemeslníka, který všecky věci dokonale činí. Třetie, neb žádný nemuož řéci, v čem by byl nedokonalý.

Jednost světa jest jednost, kterú se dokazuje, že jest jediný svět, že čtúc věci. Najprvé, z toho, že všecky formy a tvárnosti z úplna se v něm nalezují, i proto nenie potřebie druhého. Druhé, kdyby byl druhý svět, nebo by byl podobný tomuto, tehdy by se s ním spojil, pakli by byl rozdielný, byla by nesvornost mezi věcmi, tak věčný by byl nepokoj a boj. Třetie, pro múdrost božskú, neb skutkové múdrého z konce potřeby měří se, že nepotřebných věcí nerozsuzuje, i proto, že Pán Buoh hleděl toliko k potřebným věcem, jeden svět stvořil a v něm