ramenem svým, rozptýlil pyšné myslí srdce jich. L1,52 Ssadil jest mocné s stolice a povýšil jest pokorných. L1,53 Lačné nakrmil dobrými věcmi a bohaté opustil prázdné. L1,54 Přijal jest Israhele, služebníka svého, rozpomanuv se na milosrdenstvie své, L1,55 jakož jest mluvieval k otcóm našim, k Abrahamovi a semeni jeho na věky.“ L1,56 I ostala jest Maria s ní jakožto za tři měsiece a navrátila se jest do domu svého.
L1,57 Alžbětě pak naplnil se jest čas, aby porodila, i porodila jest syna. L1,58 I uslyšali sú súsedé a přátelé její, že jest zvelebil pán milosrdenstvie své s ní. L1,59 I stalo se jest v den osmý, přišli sú obřezovat dietete i nazývali sú je jménem otce jeho, Zachariášem. L1,60 I řekla jest matka jeho: „Nikoli, ale slútiť bude Jan.“ L1,61 I řekli sú jie: „Však nižádného nenie v rodu tvém, ješto by slul tiem jménem.“ L1,62 I dali sú návěštie otci jeho, kým by chtěl nazvati jej. L1,63 A požádav deštičky, napsal jest a řka: „Janť jest jméno jeho.“ I divili sú se všickni. L1,64 A ihned sú se otevřela usta jeho a jazyk jeho i mluvil jest velebě boha. L1,65 I stal se jest strach na všecky súsedy jich a po všech horách judských rozhlašovala sú se všecka slova tato. L1,66 I položili sú všickni, kteří sú slyšali, v srdci svém řkúce: „I kteraké toto dietě bude?“ Neb zajisté ruka páně bieše s ním. L1,67 A Zachariáš, otec jeho, naplněn jest duchem svatým i prorokoval jest řka: L1,68 „Požehnaný pán buoh israhelský, neb jest navštievil a učinil vykúpenie lidu svého L1,69 a vyzdvihl nám roh spasenie v domu Davida, služebníka svého, L1,70 jakož jest mluvil skrze usta svatých, kteřížto od věku jsú, prorokóv jeho, L1,71 vysvobozenie z nepřátel našich a z ruky všech, kteří nás nenáviděli, L1,72 aby učinil milosrdenstvie s otci našimi a aby bylo
