budú zkřivené věci pravé a vostré budú cestami rovnými L3,6 a uzříť každý člověk spasenie božie.
L3,7 I pravieše Jan k zástupuom, kteříž vycházeli, aby se pokřtili od něho: „Pokolenie hadové, kto jest vám ukázal utéci budúcieho hněvu? L3,8 Protož čiňte hodné ovoce pokánie a nepočínajte řékati: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, žeť jest mocen buoh z kamenie tohoto vzbuditi syny Abrahamovy. L3,9 Jižť jest sekyra k kořenu dřeva přiložena. Protož každé dřevo, kteréž nenese ovoce dobrého, vyťato bude a na oheň uvrženo.“ L3,10 I otázali sú ho zástupové řkúce: „Což tehdy činiti budeme?“ L3,11 A Jan vece jim: „Kto má dvě sukni, dajž jednu tomu, kterýž nemá, a kto má pokrmy, činiž též.“ L3,12 I přišli sú k němu i zjevní hřiešníci, aby se pokřtili, i řekli sú k němu: „Mistře, co my činiti budeme?“ L3,13 Tehdy on vece jim: „Nic viece, než to, co jest vám ustaveno, čiňte.“ L3,14 I tázali sú ho i rytieři řkúce: „Co činiti budeme i my?“ I vece jim: „Nižádného nepotlačujte ani bezprávie čiňte a dosti mějte na svých žoldiech.“ L3,15 A když se domnievali lidé a myslili všickni v srdcích svých o Janovi, zdali by snad on byl Kristus, L3,16 odpověděl jest Jan všem a řekl jest: „Jáť vás zajisté křtím vodú, ale přijdeť silnější nežli já po mně, jehožto nejsem hoden rozvázati řeménka obuvi jeho. Tenť vás křtíti bude v duchu svatém a v uohni, L3,17 jehožto věječka v ruce jeho, a očistíť humno své a shromaždí pšenici do své stodoly, ale plevy bude páliti ohněm neuhasitedlným.“ L3,18 Mnohé zajisté i jiné věci napomínaje Jan zvěstováše lidu.
L3,19 Herodes pak vladař, když od něho byl tresktán pro Herodiasku, ženu bratra svého, i ze všech zlých věcí, které jest
