hřiešníci nade všecky Galilejské, že sú takové věci trpěli? L13,3 Nic, pravímť vám, ale nebudete li pokánie činiti, všickni též zahynete. L13,4 Jako oněch osmnádcte, na něž jest upadla věže v Siloe a zbila všecky; mníte li, že by i oni hřiešníci byli nade všecky lidi přebývajície v Jeruzalémě? L13,5 Nic, pravímť vám, ale nebudete li pokánie činiti, všickni takež zahynete.“
L13,6 I pověděl podobenstvie toto: „Člověk jeden měl dřevo fíkové vsazené na vinnici své i přicházel, hledaje ovoce na něm, i nenalézal jest. L13,7 I vece k vinaři vinnice: Aj, tři léta jsú, jakž přichodím, hledaje ovoce na tomto dřevě fíkovém, a nenalézám. Protož podetniž je, i pročť také zemi zaměstknává? L13,8 A on odpověděl jemu: Pane, ponechajž ho i tohoto léta, ažť je okopám a hnojem obložím, L13,9 a zdaliť by neslo ovoce; pakliť neponese, ale potom podetneš je.“
L13,10 I bieše uče v zbořiech jich v sobotu. L13,11 A aj, žena, kteráž měla ducha nemoci osmnádcte let a byla skloněna, aniž jest mohla vzhuoru patřiti. L13,12 Kterúžto když uzřel Ježíš, povolal jie k sobě a řekl jie: „Ženo, propuštěna jsi od nemoci své.“ L13,13 I vzložil na ni ruce a ihned zdvihla se jest a velebila boha. L13,14 Tehdy knieže školnie odpověděv, hněvaje se, protože by Ježíš v sobotu uzdravoval, vece k zástupu: „Šest dní jest, v nichžto má děláno býti, protož v těch přicházejte a uzdravujte se, a ne v den sobotní.“ L13,15 I odpověděv Ježíš, vece: „Pokrytče, jeden každý z vás v sobotu zdali neodvazuje osla svého nebo vola od jeslí a nevodí napájet? L13,16 Tato pak dcera Abrahamova, kterúž byl přivázal ďábel, aj, osmnádcte let, což jest neměla býti rozvázána od tohoto svazku v
