dietek, ať jdú ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest královstvie nebeské. L18,17 Zajisté pravímť vám, ktožť koli nepřijme královstvie božieho jako dietě, nevejdeť do něho.“
L18,18 I otázalo ho jedno knieže řka: „Mistře dobrý, co čině život věčný obdržím?“ L18,19 I vece jemu Ježíš: „Co mě nazýváš dobrým? Nižádný nenie dobrý, jediné sám buoh. L18,20 Umieš li přikázanie: Nezabieš, nesesmilníš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectvie, cti otce svého i matku svú?“ L18,21 Jenž vece: „Těchto všech věcí ostřiehal sem od mladosti své.“ L18,22 To uslyšav Ježíš, vece jemu: „Ještěť se jednoho nedostává: Všecky věci, kteréž máš, rozprodaj a daj chudým a budeš mieti poklad v nebi. A poď, následuj mne.“ L18,23 A když to uslyšal, zamútil se jest, neb bieše velmi bohatý. L18,24 A uzřev jej Ježíš zamúceného, i vece: „Kterak nesnadně, ktož penieze mají, vejdú do královstvie božieho! L18,25 Neb snáze jest velblúdu skrze jehelné uši projíti nežli bohatému vjíti do královstvie božieho.“ L18,26 I řekli sú ti, kteříž to slyšali: „I kto muož spasen býti?“ L18,27 Vece jim: „Cožť jest nemožného u lidí, možnéť jest u boha.“ L18,28 I vece Petr: „Aj, my opustili sme všecky věci a šli sme po tobě.“ L18,29 Jenž vece jim: „Zajistéť pravím vám, žeť nenie žádného, jenž by opustil duom nebo rodiče nebo bratřie nebo sestry nebo ženu nebo syny pro královstvie božie, L18,30 ať by nevzal v tomto času mnohem viece a v budúciem věku věčný život.“
L18,31 I pojal jest Ježíš dvanádcte učedlníkóv svých a řekl jim: „Aj, vstupujeme do Jeruzaléma a dokonají se všecky věci, které jsú psány skrze proroky o synu člověka, L18,32 nebo vydán bude pohanóm a bude posmieván a bičován a uplván. L18,33 A když
