se báti, maličké stádce, neboť se jest zalíbilo otci vašemu dáti vám královstvie. L12,33 Prodávajtež, kterými věcmi vládnete, a dávajtež almužnu. Čiňte sobě pytlíky, kteříť nevetšejí, poklad, ještoť nehyne, v nebesiech, kdežto se zloděj nepřibližuje ani mol kazí. L12,34 Nebo kdežť jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.“
L12,35 „Buďtež bedra vaše přepásána a sviece hořície v rukú vašich L12,36 a vy podobni buďte lidem, kteří čekají pána svého, kdy by se vrátil s svatby, aby když přijde a potluče, ihned otevřeli jemu. L12,37 Blahoslavení jsú služebníci ti, kteréž když přijde pán, nalezne, ani bdie. Zajisté pravímť vám, žeť se přepáše a kážeť jim siesti a procházeje se bude jim slúžiti. L12,38 A přijde liť v druhé bděnie a pakli v třetie bděnie přijde a tak je nalezne, blahoslaveníť jsú služebníci ti. L12,39 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterú by hodinu zloděj měl přijíti, bdělť by zajisté a nedal by podkopati domu svého. L12,40 A vy hotovi buďte, neb v kterú hodinu se nenadějete, syn člověka přijde.“ L12,41 I vece jemu Petr: „Pane, k nám liž pravíš toto podobenstvie, čili ke všem?“ L12,42 I vece pán: „Ktoť se zdá, jest věrný vladař a opatrný, jehožť jest ustavil pán nad čeledí svú, aby jim dával v čas mieru pšenice? L12,43 Blahoslavený jest služebník ten, jehož když přijde pán, nalezne, an tak činí. L12,44 Zajisté pravímť vám, že nade všemi dobrými věcmi, jimiž vládne, ustavíť jej. L12,45 Pakliť by řekl služebník ten v srdci svém: Meškáť přijíti pán mój, i počal by bíti pacholky a dievky a jiesti a píti a opíjeti se, L12,46 přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kterúž nevie, i rozdělíť jej a diel jeho položí s nevěrnými.
