učedlníkóm: „Zajisté pravi vám: Jediné až spravedlnost vaše bude hojněšé než písařóv židovských a licoměrníkóv, nepřídete do nebeského králevstvie. Mt5,21 Slyšeli ste to, že jest řečeno starým: Nezabiješ, a ktož koho zabie, hoden jest súda. Mt5,22 Ale já pravi vám, že každý, kto sě hněvá z svým bratrem, hoden bude súda. A ktož die bratru svému racha, točíš porúhanie slovo, hoden jest, aby se jemu pokořil. A ktož die bratru svému blázne neb bezmozký, hoden bude pekelného ohně. Mt5,23 Obětuješ li obět svú k oltáři a rozpomeneš se, že bratr tvój má něco protivného proti tobě, Mt5,24 nechaje tu oběti své u oltáře, diž prvé a směř se svým bratrem, a tehdy přída obětujž obět svú.“
[Dominica VII. post Pentecosten]text doplněný editorem
Cum multa turba esset cum Iesu.cizojazyčný text Mc8,1 Toho času, když bieše veliký zástup s Ježíšem a nemějéchu, co by jedli, svolav učedlníky vece jim: Mc8,2 „Líto mi těchto lidí, neb již teď třetí den chodie za mnú a nemají co jiesti. Mc8,3 A rozpustím li jě tak lačny, ustanú neb zemrú na cestě, neb někteří z nich z daleka sú přišli.“ Mc8,4 I odpověděchu jemu jeho učedlníci: „Kto by mohl tento lid nakrmiti tuto na púšči?“ Mc8,5 I otáza jich Ježíš: „Kolik máte chlebóv neb pecnóv?“ A oni vecechu: „Sedm.“ Mc8,6 I káza zástupu, aby se zsadili na zemi i vzav těch sedm pecnóv, poděkovav hospodinu, poče je lámati i dáváše svým učedlníkóm, aby kladli před lidi. Mc8,7 K tomu také mějiechu málo rybiček, i také požehnav je i káza je klásti před lidi, Mc8,8 i jechu tu, až bychu syti. Potom sebrachu drobtóv a okrajkóv po lidech, ješto sú jedli, sedm košóv. Mc8,9 A těch jistých, ješto sú jedli, mohlo jest býti jakožto čtyři tisíce, i rozpusti je.
[Dominica VIII. post Pentecosten]text doplněný editorem
Attendite a falsis prophetis.cizojazyčný text Mt7,15 Toho času vece Ježíš svým učedlníkóm: „Varujte se od falešných prorokóv, jenžť chodie k vám v rúše ovčiem, ale v soběť sú, jakožto žraví vlcé. Mt7,16 Z jich požitkóv poznáte je: zdali na trní zbierají vinné jahódky aneb na hloží fíky? Mt7,17 Ale každý ščep dobrý dobré ovoce rodí neb nese, Mt7,18 ale zlý ščep zlé ovoce nese. Nemóž dobrý ščep zlého nésti ovoce ani zlý ščep ovoce dobrého móž nésti. Mt7,19 Každé zajisté dřevo, kteréž nenese dobrého ovoce, sťato bude a na ohni spáleno. Mt7,20 A protož po jich požitcích je poznáte. Mt7,21 Ne každý, ktož mi řéká pane, pane, příde do nebeského královstvie, ale ktož činí vóli otce mého, jenž jest v nebesiech, tenť příde do nebeského královstvie.“
[Dominica IX. post Pentecosten]text doplněný editorem
Homo quidam erat dives qui habebat.cizojazyčný text L16,1 Toho času vece Ježíš svým učedlníkóm: „Jeden člověk bieše bohatý, ten mějieše šafáře i osočichu jej před ním, že mrhá zbožie jeho. L16,2 I on zavolav jeho, vece jemu: Co mi toto pravie na tě. Učiň mi počet svého šafářstvie, již déle nebudeš moci šafářovati. L16,3 Tehdy vece sám k sobě šafář: Kterak já učiním, když pán mój otejme mi šafářstvie: kopati nemohu a žebrati se stydím. L16,4 Viem, co učiním, aby když zsazen budu z šafářstvie, přije li mě do svých domóv. L16,5 Tehdy svolav všecky dlužníky pána svého i vece prvniemu: Co si dlužen pánu mému? L16,6 An vece: Sto pasten olejě. Vece jemu: Vezma zápis svój a sada brzo napišiž padesát. L16,7 Potom vece druhému: A co si ty dlužen pánu mému? I on vece: Sto měr pšenice. I vece jemu: Vezma hamfesty své, napišiž osmdesát. L16,8 I pochváli ten pán šafáře chytrého, ješto jest tak múdře učinil. Neb synovie světa tohoto múdřejší sú synóv světlosti v svém pokolení. L16,9 Téžť já pravím vám: Čiňte sobě přátely z nešlechetného zbožie, aby když zahynete, přijeli vás do věčných přébytkóv.“
