jest svědectvie mé, neb viem, otkud sem přišel neb kam jdu. Ale vy neviete, otkud jdu neb kam sě beru. J8,15 Nebo vy podlé těla súdíte, já nesúdím nižádného. J8,16 A pakli já súdím, súd mój pravý jest, neb sám nejsem, ale já, a jenž mě jest poslal, otec. J8,17 A v zákoně vašem psáno jest, že dvú člověkú svědectvie pravé jest. J8,18 Já jsem, jenž svědectvie vydávám sám o sobě, a svědectvie vydává o mně, jenž mě jest poslal, otec. J8,19 Protož praviechu jemu: „Kde jest otec tvój?“ Otpovědě Ježíš: „Ani mne viete, ani otce mého viete. Byšte mě věděli, snad byšte i otcě mého věděli.“ J8,20 Ta slova mluvil jest Ježíš v pokladnici, uče v chrámě, a nižádný nelapi jeho, neb bieše nepřišla ještě hodina jeho.

J8,21 Tehdy opět řekl jim Ježíš: „Já jdu a hledáte mne, a v hřiešě vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemóžte přijíti.“ J8,22 Tehdy praviechu Židé: „Zdali sám sě zabie, že die: Kam já jdu, vy nemóžte přijíti?“ J8,23 I pravieše jim: „Vy zdólu jste, já se svrchku jsem. Vy z světa tohoto jste, já nejsem z tohoto světa. J8,24 Protož sem vám řekl, [že]text doplněný editorem[173]že] quia lat. zemřete v hřieších vašich. Ač neuvěříte li, že já jsem, zemřete v hřieše vašem.“ J8,25 Tehdy vecechu jemu: „Ty kto jsi?“ Řekl jim Ježíš: „Počátek, jenž i mluvím vám. J8,26 Mnoho mám o vás mluviti a súditi, ale jenž mě jest poslal, spravedlivý jest. A já, což sem slyšal ot něho, to mluvím v světě.“ J8,27 A nepoznali sú, že otce svého pravieše bohem. J8,28 Protož řekl jim Ježíš: „Když povýšíte syna člověčieho, tehdy poznáte, že já jsem a sám ot sebe ničehož nečiním, ale jakož naučil mě jest otec, to mluvím. J8,29 A jenž mě jest poslal, se mnú jest a neostavil mne samého. Nebo já, které věci libé jsú jemu, činím vždycky.“ J8,30 A když to pravieše, uvěřichu veň mnozí.

J8,31 Tehdy pravieše Ježíš k těm z Židóv, ješto sú uvěřili jemu: „Ač vy ostanete v řěči mé, jistě učedlníci moji budete J8,32 a poznáte pravdu a pravda vysvobodí vás.“ J8,33 Tehdy otpověděchu jemu Židé: „Plémě Abrahamovo jsme a nižádnému sme neslúžili nikdy. Kterak ty dieš: Svobodni budete?“ J8,34 Otpovědě jim Ježíš: „Věru, věru pravi vám, že každý, ktož činí hřiech, sluha jest hřiechu. J8,35 A sluha nezóstává v domu na věky, syn ostane na věky. J8,36 Protož vysvobodí li vás syn, jistě svobodní budete. J8,37 Viem, že synové Abrahamovi jste, ale hledáte mě zabiti, neb řěč má nepřijímá u vás. J8,38 Já, co sem viděl u otce mého, to mluvím. A vy, co ste viděli u otce vašeho, to činíte.“ J8,39 Otpověděli sú a řekli sú jemu: „Otec náš Abraham jest.“ Vecě jim Ježíš: „Jste li synové Abrahamovi, čiňte skutky Abrahamovy. J8,40 Ale nynie hledáte mne zabiti, člověka, jenž sem vám pravdu mluvil, jižto sem ot boha slyšal. Toho jest Abraham nečinil. J8,41 Vy činíte skutky otcě vašeho.“ Tehdy vecěchu jemu: „My z smilstvie nejsme porozeni, jednoho otcě máme, boha.“ J8,42 Protož vecě jim Ježíš: „By byl bóh otec váš, milovali byšte mě zajisté, nebo já sem z boha pošel a přišel sem. Neb ani jsem sám ot sebe přišel, ale on mě jest poslal. J8,43 Proč řěči mé nepoznáváte? Protože nemóžete slyšěti řěči mé. J8,44 Vy z otce diábla jste a žádosti otcě vašeho chcete činiti. On jest byl vražedlník ot počátka a v pravdě jest nestál, neb pravda nenie v něm. Kdy lež praví, z vláštnosti své mluví, neb lhář jest i otec její. J8,45 Ale já že pravdu pravi vám, nevěříte mi. J8,46 Kto z vás bude mě tresktati z hřiechu? Pravím li pravdu, proč mi nevěříte? J8,47 Ktož z boha jest, slova božie slyší. Protož vy neslyšíte, neb z boha nejste.“

J8,48 Otpověděli sú jemu Židé a řekli sú: „Jistě dobřě dieme my, že Samaritán jsi ty a diábla máš.“ J8,49 Otpovědě Ježíš: „Já diábla nemám, ale ctím otcě mého, a vy ste mne neuctili. J8,50 A já chvály své nehledám, jest, kto by hledal a súdil. J8,51 Věru, věru pravi vám, ač kto mú řěč zachová, smrti neokusí na věky.“ J8,52 Protož řekli sú Židé: „Nynie poznali sme, že diábla máš. Abraham umřěl jest a proroci, a ty dieš: Ač kto řěč mú zachová, smrti neokusí na věky. J8,53 Zdali ty větčí jsi otce našeho Abrahama, jenž umřel jest? A proroci zemřěli sú. Kým sě činíš?“ J8,54 Otpovědě Ježíš: „Ač já velebím sě, chvála má nic nenie, jest otec mój, jenž velebí mě, jehož vy diete, že bóh váš jest, J8,55 a nepoznali ste ho, ale já znal sem jeho. A pakli diem, že neviem ho, budu podobný vám lhář. Ale viem jeho a řěč jeho zachovávám. J8,56 Abraham, otec váš, radoval sě jest, aby viděl den mój; viděl jest a veselil sě jest.“ J8,57 Tehdy vecěchu Židé k němu: „Patdesáti let ještě nemáš, a Abrahamas viděl?“ J8,58 Protož vece jim Ježíš: „Věru, věru pravi vám, prvé než Abraham bieše, já jsem.“ J8,59 Tehdy vzěli sú kamenie, aby lučili na něho, ale Ježíš skryl sě a vyšel jest z chrámu.

IX.

J9,1 A pominuje Ježíš, uzřě člověka slepého ot narozenie. J9,2 I otázachu ho učedlníci jeho: „Mistře, kto jest shřěšil: tento, čili rodiči jeho, aby sě slepý narodil?“ J9,3 Otpovědě Ježíš: „Ani tento shřěšil jest, ani rodiči jeho, ale aby sě zjěvili skutkové boží na něm. J9,4 Já musím činiti skutky jeho, jenž mě jest poslal, dokavad den jest. Přijde noc, když nižádný nebude moci dělati. J9,5 Dokud jsem na světě, světlo jsem světa.“ J9,6 To když povědě, plinuv