J20,29 Vece jemu Ježíš: „Žes mě viděl, uvěřil si. Blahoslavení, kteříž sú neviděli, a uvěřili sú.“ J20,30 Mnohá jistě i jiná znamenie učinil jest Ježíš před viděním učedlníkóv svých, kteráž nejsú psána v těchto knihách. J20,31 A tato jsú psána, abyšte věřili, že Ježíš jest Kristus, syn boží, aby věřiece měli život ve jméno jeho.
Kapitola jednamezcietma
J21,1 Potom opět zjěvil sě Ježíš u moře Tiberiadis. A takto sě jest zjěvil: J21,2 Biechu spolu Šimon Petr a Tomáš, jenž slove Pochybující, a Nathanael, jenž bieše ot Chany galilejské, a synové Zebedeovi, a jiná dva z jeho učedlníkóv. J21,3 Vece jim Šimon Petr: „Pójdu lovit ryb.“ Řkú jemu: „Pójdem i my s tebú.“ A vyšedše vstúpichu na lodí, a té noci nic neulovichu. J21,4 A když by již ráno, sta Ježíš na břehu, ale však nepoznali sú učedlníci, že Ježíš jest. J21,5 Protož vece jim Ježíš: „Dietky, zdali krmičku máte?“ Otpověděchu jemu: „Nic.“ J21,6 Vece jim: „Pusťte na pravici přievoza siet a naleznete.“ Tehdy pustichu siet a již nemožiechu pro množstvie ryb táhnúti sieti. J21,7 Tehdy vecě ten učedlník, jehož milováše Ježíš, Petrovi: „Pán jest.“ Tehdy Šimon Petr, když uslyše, že pán jest, podpása sě sukní (neb bieše náh) i pusti sě v moře. J21,8 Ale jiní učedlníci plavením přejidechu (neb nedaleko biechu ot země, ale jako dvě stě loket), táhnúce siet rybí. J21,9 A když sstúpichu na zemi, uzřechu uhlé položené a rybu na něm položenú a chléb. J21,10 Vece jim Ježíš: „Přineste z ryb, které ste nynie popadli.“ J21,11 Vstúpiv Šimon Petr, vytěže siet na zemi, plnú ryb velikých, sto padesát a čtyři. A když jich tak mnoho bylo, však sě jest siet nerozedřěla. J21,12 Vece jim Ježíš: „Poďte, obědujte.“ A nižádný z těch, ješto obědváchu, nesmějieše otázati jeho: „Ty kto jsi?“, vědúce, že pán jest. J21,13 I přijide Ježíš a vzem chléb i dáváše jim, a ryby též. J21,14 To již třetie zjevil sě jest Ježíš učedlníkóm svým, když jest z mrtvých vstal.
J21,15 A když již biechu obědvali, vece Ježíš Šimonovi Petrovi: „Šimone Janóv, miluješ li mě viece než tito?“ Vece jemu: „Ovšem, pane, ty vieš, že tě miluji.“ Vece jemu: „Pas berany mé.“ J21,16 Vece jemu opět: „Šimone Janóv, miluješ li mě?“ Vece jemu: „Ovšem, pane, ty vieš, že tě miluji.“ Vece jemu: „Pas berany mé.“ J21,17 Vece jemu třetie: „Šimone Janóv, miluješ li mě?“ Smúti sě Petr, že jest jemu třetie řekl: „Miluješ li mě?“, i vece jemu: „Pane, ty všěcky věci znáš, ty vieš, že tě miluji.“ Vece jemu: „Pas ovce mé. J21,18 Věru, věru pravi tobě, kdyžs byl mladší, opasovals sě a chodils, kam si chtěl. Ale když sě sstaráš, ztiehneš rucě svoji a jiný tě opáše a povede tě, kam ty nechceš.“ J21,19 A to jest pověděl znamenaje, kterú smrtí by měl Petr oslaviti boha. A když to povědě, vecě jemu: „Poď po mně.“
J21,20 Obrátiv sě Petr, uzře toho učedlníka, jehož milováše Ježíš, jdúce po sobě, jenž i otpočíval na večeři na prsech jeho a řekl: „Pane, kto jest ten, jenž tě zradí?“ J21,21 Protož toho když uzřě Petr, vece k Ježíšovi: „Pane, a co tento?“ J21,22 Vece jemu Ježíš: „Tak jeho chci nechati, dokavadž nepřijdu, co tobě do toho? Ty mne následuj.“ J21,23 Tehdy vyjide ta řěč mezi bratří, že učedlník ten neumře. A neřekl jest jemu Ježíš: „Neumře“, ale: „Tak jeho chci nechati, dokavadž nepřijdu, co tobě do toho?“ J21,24 Toť jest ten učedlník, jenž jest vydal svědectvie o těch a popsal jest toto, a vieme, že pravé jest svědectvie jeho. J21,25 A jsú i jiné mnohé věci, kteréž jest činil Ježíš, kteréžto by měly po všěch popsány býti, zdá mi sě, že by tento svět nemohl chopiti těch knih, ješto by psány měly býti.
