jestiť nade všelikú bolest. Takováť zajisté bude krutost muk pekelních, smrti žádati budú, kteréž všickni utiekají. Jakož svatý Jan die: V těch dnech budúť lidé hledati smrti, a nenaleznú. Žádati budú umřieti a utečeť smrt od nich. O té ukrutnosti sám Bóh skrze Jeremiáše takto die: Nakrmímť lid tento pelyňkem a nápoj jim dám vodu s žlučí. Tu ukrutnost muk znamenav jeden mládenec rozkošný, dal se jest do zákona i poslán jest k němu jeden múdrý člověk od rodičóv, aby jej zase vyvedl svú radú, řka jemu: Byl si v rozkoši chován, nebudeš moci snésti krutosti zákona tohoto. Odpověděl mládenec: Proto sem všel do zákona, znaje se rozkošného býti a že trpkých věcí snášeti nemohu, mysle na to, že muka pekelná byla by mi nesnesitedlná. A protož sem volil raději tuto trpkost zákona snášeti nežli onu v pekle. Neb k tomu die job: Kto se bojí jinie, spadneť naň snieh. Také pústenník jeden, Petr jménem, znamenav ukrutnost muk pekelních, dal se jest v divné pokánie. O němž svatý Řehoř napsal, že jest již byl jako mrtvý. Potom probrav se, jako by znovu zkřiešen byl, svědčil jest, že jest divné muky pekelnie viděl a nezčíslná miestaplamenem hořície. A v nich lidi mocné některé toho světa zavěšené. Ale anjel krásný přišed, zbránil jest a řekl jemu: Vejdi ven, a kterak máš potom živ býti, pilně pozoruj, kterýž potom bděním mnohým a posty krutými tak se jest trápil, že by jazyk mlčal. Tehdy jeho takové kruté pokánie svědectvie