neb zde hodné pokánie činiti, neb potom věčné muky trpěti. I kto tak bláznový bude, aby radějie nevolil zde pokánie krátkého snésti než potom věčně trpěti. Popatř myslí svú na všeliké bolesti a muky zdejšie, na každá trápenie světská, na každé krutosti, nemoci a přirovnajž je ku peklu – všeckoť se oblehčí, trpíš li co. Jako svatý Bernart die: Bojíš li se bděnie postuov, úsilé rukú svých, všecky tyto věci lehké sú pamatujíciemu na oheň pekelní. A svatý Augustýn die: Mysl člověčí, žádostmi a rozkoší tohoto světa jsúci přemožena, varuje se práce, žádá rozkoši tohoto světa. A jedva k tomu bývá přivedena, aby se od obyčeje prvnieho života odtrhla. Ale když mysliti počne o súdu Božiem a ukrutnosti věčných muk, dobrovolně vejdeť v boj proti žádostem svým pro naději odplaty a neb pro bázen pomsty, násilé činiec prvním žádostem. A protož Abakuk die: Vejdi hnis v kosti mé a pode mnú se zsmraď, totiž v času tohoto života, abych odpočinul ve dni zarmúcenie. Aj, kterak užitečné a spasitedlné jest myšlenie o věčných mukách! Nebo die David: Obraťte se, hřiešníci, do pekla, totižto myslí svú se přeneste tam, dokudž ste živi, abyšte potom nevstúpili tam věčně umierajíce. A protož die Daniel prorok: Blahoslavený, kterýž hledíš do propasti, totižto skrze ustavičnú a vezdajší pamět vnitřnieho myšlenie, na muky pekelnie srdcem patři, z těchto všech věcí pověděných dostatečně se okazuje, že mnohé a rozličné muky pekelnie a že jest užitečné na to mysliti. Ó, jaké jest člověk nemúdrosti, moha mieti dobrého dosti, svú vólí vejde v muky své, nemaje vysvobozenie mocné ruky, v ohni věčně aby hořal a na věky tam zuostal. Čtvrtá věc budúcie jestiť tato. Čtvrtá věc poslednie, kteráž zvláště má odtrhati lidi od hřiechuov, jestiť královstvie nebeské. Neb člověk zdržuje se od vraždy a k tomu podobné zlé věci, aby neztratil časných věcí. Čím viece má se zdržeti od všelikého neslušného skutku, aby neztratil věčné radosti. Neb die svatý Augustýn: Jest radost, kteráž nebývá dána nemilostivým, ale těm, kteříž tě z milosti ctie, jichžto radost ty sám si, pane. A svatý Pavel k Koryntóm: Nešlechetní královstvím