že jich mnoho jest. O tom David die: Rozmnoženi sú, kteříž rmútí mne. A Job die: Oblehli sú vuokol se všech stran stánek muoj. A protož se čte o jednom starci, že jest viděl množstvie diáblóv jako včel, ani lidi obklíčili. Nebo i David o tom die: Obklíčili sou mne jakožto včely a hořeli sú jako oheň v trní. Druhé, že sú silní a mocní. Jakož o tom svatý Pavel die, nazývaje je kniežata a moci a zprávce světa a že sú tak mocní a silní k uškození. Jakož David die: Násilé činili, kteříž hledali duše mé. A jinde die: Řítili sú se na mě silní. O kteréžto moci Job die, že nenie moci na zemi, kteráž by se té přirovnala, kterýž učiněn jest, aby se žádného nebál, všecky věci vysoké vidí. A onť jest Král nade všemi syny pyšnými, kteřížto moc a pýchu okazovati budú v trápení hřiešných, je ukrutně mučiece. Jakož Eklesiastes die, že duchové, kteříž ku pomstě všem stvořeni sú, a v prchlivosti své utvrdíť muky. A v čas skonánie vylijíť moc a prchlivost toho, kterýž je učinil vyplně. Nebo prchlivost jich ku podobenství hada a aspida, ješto zacpává uši. A skrze Izaiáše die pán Buoh: Aj, stvořil sem kováře, ješto dýmá v oheň jiskry. A já stvořil mordéře k rozptýlení. Obklíčil mě kopími svými, spolu ranil bedra má, neodpustil tělu mému, vylil na zemi střeva má. Ranil mě ránu na ránu. Obořil se na mě jako obr. Třetí sú diáblové v mučení neustávající. O tom podobně Daniel die, že sú nepřestávali služebníci královi zapalovati pecí. O tom také v knihách Deutronomu