[Bible kladrubská, Pentateuch]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII A 29, 4v–78r. Editor Pečírková, Jaroslava. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<20v21r21v22r22v23r23v24r24v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

letní čas. I jidech do Efratam a pohřebl sem jí podlé cesty efratské, ješto jiným jménem slóve Betleem. Gn48,8 A vida syny jeho, vece k němu: Kto sú toto? Gn48,9 Odpověděl jest: Synové moji jsú, kteréž mi jest dal bóh na tomto miestě. Přiveď je, vece, ke mně, ať jím požehnám. Gn48,10 Neb oči Izrahelově biešta se pomračile pro přielišnú starost a jasně viděti nemožieše. A přičiniv k sobě, poceloval a přituliv, Gn48,11 řekl jest k synovi: Nejsem oklamán od obezřenie tvého, také ukázal mi bóh siemě tvé. Gn48,12 A když jest je vzal Jozef z lóna otcova, pokloni se nicí na zemi Gn48,13 i položi Efraima na pravici své, to jest na levici Izrahelově, ale Manassen na levici své, na pravici totiž otcově, i přičini oba k němu. Gn48,14 Jenž ztáh ruku pravú, položil jest na hlavu Efraimovu, mladšieho bratra, a levú na hlavu Manassen, jenž větčí rodem bieše, přeloživ ruce. Gn48,15 I požehnal jest Jákob synóv Jozefových a řka: Bože, před jehožto obličejem chodili sú otcové moji Abraham, Izák. Bóh, jenž krmi mě od mladosti mé až do nynějšieho dne, Gn48,16 anděl, jenž vytrhl mě ze všech zlých věcí, požehnaj dietkám těmto a vzýváno buď nad ními jméno mé a jméno také otcóv mých Abrahama a Izáka, a rosťte ve množstvie na zemi. Gn48,17 A vida Jozef, že by položil otec jeho pravú ruku na hlavu Efraimovu, těžce to vzal. A popad ruku otcovu, pozdvihnúti mienil jest s hlavy Efraimovy a přenésti na hlavu Manassenovu Gn48,18 i řekl jest k ótci: Ne tak slušie, otče, neb tento jest prvorozený. Polož pravici tvú na jeho hlavu. Gn48,19 Jenž pohrzev vece: Viem, synu mój, viem. I tento zajisté bude v lidi a rozmnoží se. Ale bratr jeho mladší, větčí jeho bude a siemě jeho rósti bude v národy. Gn48,20 I požehnal jest jím v ten čas řka: V tobě požehnán bude Izrahel a řečeno bude: Učiň tobě bóh jako Efraimovi a Manassenovi! I ustavil jest Efraima před Manassen Gn48,21 a vece k Jozefovi, synu svému: Aj, já mru a bóh bude s vámi a přivede vás do země otcóv vaších. Gn48,22 Dávámť tobě čést jednu mimo bratří tvú, kterúž sem vzal z ruky Amorejského v meči a v lučišti mém.

XLIX

Gn49,1 I povolal jest Jákob synóv svých a vece jím: Shromažďte se, ať zvěstuji, které věci přijíti mají vám v najposledních dnech. Gn49,2 Shromažďte se a poslúchajte, synové, poslúchajte Izrahele, otce vašeho. Gn49,3 Ruben, prvorozený mój, ty síla má a počátek bolesti mé, první v dařiech, větčí v přikázaní, Gn49,4 vylit jsi jako voda. Nerosť, neb si vstúpil v lože otce tvého a poškvrnil si posteli jeho. Gn49,5 Simeon a Levi, bratřie, osudie nepravosti bojovná. Gn49,6 V radu jích nepřicházej duše má a v zástupu jích nebuď chvála má, neb v prchlivosti své zabili sú muže a v své vóli podkopali sú zed. Gn49,7 Prokleta prchlivost jích, neb neústupná, a hněv jích, neb tvrdý. Rozdělím je v Jákobovi a rozptýlém je v Izraheli. Gn49,8 Juda, tě budú chváliti bratřie tvoji, ruka tvá na hrdla nepřátel tvých, klanětiť se budú synové otce tvého. Gn49,9 Štěnec lvový Juda. K lúpeži, synu mój, vstúpil si, odpočívaje zpolehl si jako lev a jako lvice. Kto zbudí jeho? Gn49,10 Nebude odjato žezlo od Judy a vódce z ledví jeho, doňavádž nepřijde, jenž má poslán býti a onť bude čekánie národóv. Gn49,11 Přivazuje k vinici oslátko své a k kořenu vinnému, ó synu mój, oslici svú. Umyje u víně rúcho své a ve krvi hroznové plášť svój. Gn49,12 a zubové jeho nad mléko bělejší. Gn49,13 Zabulon na březe mořském bydliti bude a na stavidlách lodných, dosáhaje až do Sidona. Gn49,14 Izachar osel silný, přebývaje v krajinách. Gn49,15 Viděl jest pokoj, že by byl dobrý, a zemi že najlepšie, i podložil jest rámě své k nesení a učiněn jest poddaný slúže. Gn49,16 Dan súditi bude lid svój jako i jiné pokolenie izrahelské. Gn49,17 Buď Dan had na cestě, cerastes {Cerastes jest had rohatý jako jelen aneb beran}marginální přípisek soudobou rukou na stezce, kúsaje kopyta koňská, aby spadl jezdec jeho za se. Gn49,18 Spasenie tvého budu čakati, hospodine. Gn49,19 Gád podpásalý bojovati bude před ním a on podpásán bude zzadu. Gn49,20 Asser: tučný chléb jeho a dávati bude rozkoši králóm. Gn49,21 Neptalim jelen vypuštěný a dávaje výmluvnosti krásy. Gn49,22 Syn přirostlý Jozef, syn přirostlý a krásný vzezřením. Dcery běháchu na zed, Gn49,23 ale zkyselili sú jeho a svářili se i záviděli jemu majíce střely. Gn49,24 Ale i v silném lučiště jeho a rozvázány sú okovy ramen i rukú jeho skrze ruce mocného Jákoba. Odtavád pastýř vyšel jest, kámen izrahelský. Gn49,25 Bóh otce tvého budeť spomocník tvój a všemohúcíť požehnáť tobě, požehnáními

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 9 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).