Matú[25v]číslo strany rukopisuše, že svým vlastním nožem, jablko strúže[uv]strúže] ſtružie, nožovú ránu sobě v břicho dal, nad sebú sám své zlosti pomstil a tak zlú smrtí zšel.
Ale sv. Matěj evanjelista ve Čtení píše, že se anděl Jozefovi ve sně zevil, tu muož býti otázanie, jest li hřéch ve sny věřiti. Tu slušie věděti, že sú rozliční[uw]rozliční] rožlicžnÿ snové pro dřevné[ux]dřevné] drziewne myšlenie, neb o něžto člověk mnoho myslí, o tom se snové rádi dějí a ti se nikda nezračují. O těch sniech praví múdrý Šalomón: „Kde jest mnoho snuov, tu jest mnoho ješitenstvie.“ A jeden mudřec řekl: „Na sny nedbaj.“ Druzí snové sú ot vnitřnieho přirozenie. Zdají se jim snové, by v ledu nebo v sněhu bývali, pakli sú horkého přirozenie, s uohněm se obcházejí[uy]obcházejí] obchaziegi. Pakli sú těžké a hrubé mysli přirozenie, tehda ve sně umrlčie a strašivé smutné sny mievají. Pakli krve mnoho mají, barvy[uz]barvy] brawy ve sně vídají. Protož, jakž praví pohanský mistr Aristotiles: „Dobří lékaři po snech přirozenie člověčie poznati mají.“ A tací[va]tací] tacžy se[vb]se] ſie snové také nezračují[vc]nezračují] nežracžugi, ale jedno vnitřnie přirozenie znáti dávají. Třetí snové sú od nebeských hvězd mocí vlitie a ti se snové pod dalekým rozumem znáti dávají, jakž to se přiházie, že se[vd]se] ſie některým zdá, by jim ve sně zub vypadl, to jim po hvězdě znáti dává, že jim přítel umře. Někteří, jakožto žáci slívy ve škole nebo višně zobí, tiť najevě[ve]najevě] nagiewie biti bývají. A tak o všech jiných pokojích a obyčejích[vf]obyčejích] obycžyegich, jakžto vídati, zvykal. Čtvrtí snové sú o budúcích věcech Bohem nebo andělem zevených, jakžto jest měl Jozef o tomto svatém dietěti, anebo jest o proročství, jakožto jest sv. Daniel prorok. Anebo jest také diáblovým oblúzením, jakž to praví Aristotiles o jedněch[vg]jedněch] giedniech lidech. A také Písmo svaté o tom mluví, že diábel zlé sny přinášie pro lidské oblúzenie. A protož, že všeliký člověk nevie, kterým činem od kterého sú přirozenie pošli, protož v ně nenie bezpečno věřiti, ale Bohu poručiti, aby ráčil v dobré obrátiti. Pakli by kto měl ot Boha ve sně jisté zjevenie, má tomu s právem věřiti a z toho Boha chváliti.
O svatém Tómě kartuském
Svatý Tóma, kartuský[7]v Pasionále kališnickém je: kanturský biskup, když byl u dvora krále angličského, uzřev[vh]uzřev] vzrziew mnoho nepořádných věcí, od dvora se[vi]se] ſie vzdálil a kartuskému arcibiskupství
