[Pasionál, Knihy o životech svatých]

Plzeň (?): Tiskař Arnoštových Statut (?), 1476 (?). Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. 25 C 1, 276 f. Editoři Svobodová, Andrea, Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka
<<<<<22r22v23r23v24r24v25r25v26r>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[24r]číslo strany rukopisuapoštol, vzem čieši, znamením svatého kříže[tm]kříže] krzyžie požehnav, všecko vypil, a žádné vady na sobě nepočil. Proněžto všickni, jenž tu biechu, Bohu chválu vzdachu. Tehdy pohanský biskup svatému Janu vece: „Ještě se[tn]se] ſie na tom chybuji, učiníš li, že tito ot jedu[to]jedu] giedu zmrlé vzkřiesíš, beze všie řeči[tp]řeči] rziecžy uvěřím v Jezu Krista.“ Tehda svatý Jan jemu své sukně podal. K němužto pohanský biskup vece: „[K]text doplněný editorem čemu mi svú sukni dáváš a zda to tvá sukně muož učiniti, abych já věřil?“ K němužto svatý apoštol vece: „Jdi[tq]Jdi] Jdÿ a tuto sukni na ta dva mrtvá polože[tr]polože] položye, rci: ‚Apoštol Jezu Kristuov mě poslal k váma, abyšta ve jmě Jezu Kristovo z mrtvých vstala.‘“ A tak se[ts]se] ſie jest stalo, jakž jest brzo biskup pohanský sukni svatého Jana na ta mrtvá položil, tak sta inhed z mrtvých vstala. Tehdy ten pohanský biskup a toho kraje[tt]kraje] kragie vladař se vším národem a s mnohými lidmi svatý křest sú přijeli[tu]přijeli] przigieli a svatému Janu na čest kostel učinivše, Bohu slúžili.

Píše také jeden mistr jménem Kazianus, že když jednú živá koroptva byla svatému Janu dána, svatý Jan, v ruce[tv]ruce] ruczie ji nose[tw]nose] noſye, po peří ji hladieše, z toho sobě utěšenie čině. To jeden mladec zdaleka uzřev[tx]uzřev] vzrziew, k svým tovařišuom vece a posmievaje[ty]posmievaje] poſmiewagie se: „Hlédajte, kterak onenno stařec s ptákem jako dietě hrá.“ To svatý Jan skrze Ducha svatého poznav, toho mladečka k sobě pozval. K němužto ten mladček přišed vece: „Ty li s ten Jan, ješto s ptákem hráš, ano tě lidé za tak svatého mají?“ Jehož svatý Jan otáza a řka: „Co to v rukú držíš?“ Jemužto ten mladček vece: „Lučiště držím.“ Svatý Jan vece: „Co tiem lučištěm činíš?“ K tomu mladček odpovědě: „Ptáky a zvěř střielém.“ K tomu apoštol vece: „Kterakž to činíš?“ Tehdy ten mladček poče před svatým Janem lučiště napínaje[tz]napínaje] napinagie táhnúti a dlúho tak držav, tětivu oblevi. K němužto svatý Jan vece: „Proč jsi, synu, lučiště spustiv, oslabil?“ K tomu mladček vece: „Nebo bych déle držal lučiště, by se[ua]se] ſie mdlilo.“ K tomu sv. Jan vece: Takež, synu

X
tmkříže] krzyžie
tnse] ſie
tojedu] giedu
tpřeči] rziecžy
tqJdi] Jdÿ
trpolože] položye
tsse] ſie
ttkraje] kragie
tupřijeli] przigieli
tvruce] ruczie
twnose] noſye
txuzřev] vzrziew
typosmievaje] poſmiewagie
tznapínaje] napinagie
uase] ſie
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).